Knihy o (nejen) matematice

Keith Devlin: Jazyk matematiky
Problémy pro třetí tisíciletí (o problémech, za jejichž vyřešení je vypsána cena 1 milion $)
Ian Stewart: Odsud až donekonečna
Jak rozkrájet dort (rekreační matematika, např. rozbor způsobů, jak zavázat tkaničky u bot)
Truhlice matematických pokladů
Kabinet matematických kuriozit
Timothy Gowers: Matematika (průvodce pro každého)
John D. Barrow: 100 důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte) aneb Matematika všedního dne
Kniha o nekonečnu
Adrián Paenza: Matematiko, jsi to ty?
Raymond Smullyan: Satan, Cantor a nekonečno (víceméně úvod do teorie množin)
Navěky nerozhodnuto
Donal O'Shea: Poincarého domněnka
David Acheson: 1089 a jiná parádní čísla (od prazákladů nakonec dojde k důkazu, že e^iπ=-1)
Steven Strogatz: Radost z x
Rebecca Goldsteinová: Neúplnost (Gödel, Turing)
Simon Singh: Velká Fermatova věta
Kniha kódů a šifer (tam je krásná analýza, jak se za války luštila německá Enigma)
Egmont Colerus: Od násobilky po integrál
Clifford A. Pickover: Matematická kniha
W. J. Cook: Po stopách obchodního cestujícího
Keith Ball: Podivuhodné křivky, počítání králíků a jiná matematická dobrodružství
Petr Klán: Čísla - vztahy, vhledy a věčné inspirace (téměř atlas čísel a zajímavostí o nich)
...a samozřejmě D. J. Panov: Logaritmické pravítko v praxi

Tohle mám doma v knihovně, baví mě vlastně všechny tyhle knížky. Bližší informace na vyžádání.

V podstatě jsi vypsal všechny knížky, na které jsem koukal v knihkupectví + "pár" dalších. To jsi mi výběr moc neulehčil Zkus napsat tak 3, které jsou podle tebe nejlepší. Nechci hned kupovat všechny, které tam mají.

To bude těžký. Chceš spíš sbírku kuriózních zajímavostí nebo úvod do skutečné matematiky? Výběr zajímavých úloh nebo přehled?
Ten Perelman je jakási sbírka úloh, pokud si vybavuju, ne?
Pak asi toho Stewarta, kabinet a pokladnice (i když dost věcí je tam celkem známejch).

Asi spíš skutečnou matematiku.

Mno, tak:
Colerus - Od násobilky po integrál (patrně jen po antikvariátech)
Devlin - Jazyk matematiky
Stewart - Odsud až donekonečna

Těžká volba.

Dík, ty dvě poslední se dají sehnat v pohodě.
BTW: díval jsem se na tvé stránky. Podle nich jsi byl 3. na houslové soutěži v mém rodném městě

To nemyslíte vážně, pane Feynmane!
Kniha geniální fyzika, který se podílel na tvorbě atomové bomby. Sbírka fejetonů, povídek a zážitků, kde je - mimo jiné - fascinujícím způsobem ukázáno, co všechno tehdy tihle špičkoví vědci dokázali spočítat jen s pomocí logaritmického pravítka a tabulek a jak perfektně znali všechny fígle pro rychlé výpočty z hlavy. A nebylo to jen prosté sčítání, odčítání či násobení, ale taky třetí odmocniny, integrály, ...
Přečetl jsem ji už asi desetkrát a nejméně tolikrát ji ještě přečtu.

A otevírání zámků a trezorů

Jojo, samozřejmě. Ale to nebyla tolik matematika jako spíš ukázka sociálního inženýrství v praxi

Nejlepšejší byl číňan (jesti to tedy byl číňan) s abakusem - trrrrrrrrrr-bla-bla-trrrrrr a třetí odmocnina z 19,67 byla na světě. A stejně Feynmana neporazil.

No, abych to upřesnil, počítali třetí odmocninu z 1729,03. Feynmann měl kliku, protože si pamatoval, že:

... krychlová stopa obsahuje 1728 krychlových palců, a protože délková stopa má 12 palců, bude výsledek maličko větší než 12. Podíl 1729,03/1728 se liší od jedničky faktorem 1,03/1728, představujícím skoro jeden díl z 2000. A z počítání s malými čísly jsem věděl, že třetí odmocnina z 1+malé číslo je 1+maléčíslo/3....

Genialita opravdu spočívá v jednoduchosti!

Ovšem lze předpokládat, že by si stejně hravě poradil i s jiným číslem, protože vždycky bylo poblíž nějaké jiné číslo, které přesně znal - viz jeho počítání "e na x-tou" (znalci vědí, neznalci si jistě přečtou ).

No já to tahám z paměti, že jo.
Trrrrrrrflmrrrrrm.... 12!
No počkat, chci víc čísel...
Trrrrrrr-rrrr-blabla.... 12,0!
Pořád málo, koukni, má to z paměti a víc čísel....

Kolik to bylo? 12,01?

Tu výzvu "na x-tou" prohrál díky Tellerovi, ale možná si to už jen blbě pamatuju. Budu si to muset přečíst zase.

V prvním díle Feynmanových přednášek z fyziky je popsán postup, jak počítá oběžnou dráhu planety pomocí logaritmického pravítka a tabulek, překladatel píše, že to tam nechal pro zajímavost a z historických důvodů.

A další knížky od toho pána, stačí si vybrat:
http://www.martinus.cz/knihy/autor/Richard-Phillips-Feynman/.
Případně:
http://www.databazeknih.cz/knihy/veda-na-zemeplose-veda-na-zemeplose-17172
http://www.databazeknih.cz/knihy/veda-na-zemeplose-veda-na-zemeplose-ii-koule-17173
http://www.databazeknih.cz/knihy/veda-na-zemeplose-iii-darwinovy-hodinky-17174

Suprovka, mam ji zrovna rozectenou, teda v originale. Napadla me pri precteni topicu, ale Feynman byl spis fyzik, tak sem ji sem nedal.

Vůbec nevadí, i zajímavé knížky o fyzice si rád přečtu.

Když jsem se učil na zkoušky, tak jsem často sahal po téhle knize:
http://eshop.knihydobrovsky.cz/eshop-prehled-uzite-matematiky-i.-9160.html
BTW: Nevěřím, že by existovala nějaká populární kniha, aby se z ní matematika dala naučit.

A kdo tvrdí, že se to z toho chci učit? Chci ty knížky, protože mě to zajímá.

Matika je exaktní věda, tady bych asi do populárnosti nešel. Pro elévy fyziky by se ale dalo doporučit Gamowovo "Pan Tompkins v říši divů". Pochopili dva z desíti kámošů .