"Nejtechničtější" heavy rock - kdo/co?

Dlouhodobou stálicí u mne je Chuck Schuldiner a jeho Death. Viděl jsem naživo (1997) a už nikdy mi toto dopřáno nebude.
Pokud by vadil zpěv, tak stejná sestava (plus nový zpěvák) jako poslední album (The Sound of Perseverance) vydala album pod názvem Control Denied.

DEATH a album Symbolic : http://www.youtube.com/watch?v=zbp60IX_jFQ&list=PL2l9mciyQ-YfSpXPJ4mvkpE5GCvqU9yPB , to je spojeni, ktery by mel znat kazdej fajnsmekr tyhle hudby.

Ja jeste za sebe doplnim, ze me osobne svyho casu uplne dostal Moonspell a jejich Wolfheart 1995 : http://www.youtube.com/watch?v=WXIJFzl3olM a Irreliquious 1996 : http://www.youtube.com/watch?v=WXIJFzl3olM, skladba OPIUM vedla svyho casu i zebricky v GB, coz bylo na svou dobu neuveritelnej pocin, zeru je dodnes...

Celou diskografii DEATH vlastním na originálních nosičích Třeba album Leprosy mám na vinylu, debutové album na Picture vinylu apod.
Moonspel je na mě příliš "doom"

miluju od d.r.i. acid rain - ta hudba u mě evokuje takovou protisměrnost- jinak asi klasiku: pantera- walk nebo cementary gates, kdy anselmo výškově přezpívá i kytaru.

Cemetery Gates? Jsi můj člověk.

no jen nemyšli si, já klidně poslechnu i mariku gombitovou.

ale ten acid rain je taková správná tvrdá muzika- kdys oldsoft napsal článek o dynamičnosti hudby- natrhlo by to prdel kdecčemu novýmu.

Tak tuhle osobu zrovna nemusím. Výjimka - Koloseum (pokus o slovenský doommetal ).

a co žbirkovo atlantida?

Taky jde.

No, zatímco tady se sjížděl Míša Davidů a spol, tak na Slovensku poslouchali Žbirku, Nagye, Team (Reklama na ticho - super hit!) a podobné - ti jsou ale o pár řádů výše než třeba onen Míša.

Atakuj YT a pusť si tu Marču. To je doom jako prase. Odhlédněmež od kvičivých nástrojů (které byly asi ve své době potřebné) - posadit to do trošku nižších basů, je to dokonalé. Nabůstřená kytara v pozadí nemá chybu.

tak míšu si pamatuju (ještě moc malej na dobrodružství) z vyprávění asi takhle: toten hosen měli za komančů vystoupení v lochotíně. aby se ututlalo oč jde, tak se to uvedlo jako koncert jako říkaj missky- hlavně mír na světě. v rámci toho míša byl jako předskokan (už jen to je prča na entou). po pár slokách a hozených pár lahvích pochopil, že tudy cesta nepovede se zdekoval se slovy: tak si jděte třeba na párek (už na pískovišti jsem uměl mluvit sprostějc).
http://www.youtube.com/watch?v=p18gpdJtbKo

mimochodem, prý přijela dodávka, otevřeli se dveře, vypadla baskytara, vypadla lahev, vypadl baskytarista - přifrčeli toten hosen.

To mi připomnělo slavný duet Mariky s Rayem Charlesem: Vidím ťa prichádzať.

Teď kolem toho byl nějaký pořad v TV, asi nějaké Retro. Včetně pokusů jakéhosi soudruha konferenciéra to řešit

byla to slavná bitva - švestek bylo nepočítaně.

Slovenská muzika byla vždy víc "přidrzlejší". Marika Gombitová je super, kdykoli slyším Vyznanie mám husí kůži úplně všude.

Jednou jsem slyšel perfektní definici rozdílu mezi českým a slovenským kytaristou:
Český kytarista zapojí kytaru, zapne zesilovač, začne hrát a celou písničku zvažuje, jestli by neměl náhodou zapnout booster. Než to zváží, písnička skončí.
Slovenský kytarista zapojí kytaru, zapne zesilovač i booster a začne hrát.

Souhlasím, že muzikanti z Dream Theater jsou opravdu jedni z nejtechničtějších. Líbí se mi taky, ale na první příčku oblíbenosti bych je nedal, i když jejich Live Covers Series si cením hodně vysoko. Jen tak se dokonale naučit pár zásadních desek rockové historie, to si fakt může dovolit jen málokdo! Navíc každou z těch desek hráli pouze na 4 - 6 koncertech, víc ne.
Můj žebř oblíbenosti ale vedou a vždy budou vést Led Zeppelin. Samozřejmě že to byli taky setsakra skvělí muzikanti, hlavně co zvládl ububnovat John Bonham, to bylo dílo.
Hodně technicky dobře na tom je určitě i superskupina G3 (Satriani - Johnson - Vai, v poslední době v sestavě Satriani - Morse - Vai).
Skvělý kytarista byl taky Gary Moore, jeho desky z 80. let, než se začal věnovat blues jsou taky skvělé (Corridors Of Power, Victims Of The Future, Wild Frontier, ...)
Hodně dobří jsou i Helloween nebo Gamma Ray.
Pokud bys měl chuť zkusit i něco mimo Hard&Heavy, zkus blues-jazz-rockové Colosseum, hlavně album Live. Po technický stránce taky perfektně vybavení muzikanti, hlavně saxafonista Dick Heckstall-Smith s přehledem zvládal i takové artisticko-cirkusácké číslo jako hraní na dva saxíky současně.

Můj zájem je samozřejmě širší než heavy rock, i jazzrock mám ve velké oblibě (Weather Report, Return To Forever, Mahavishnu, Jean Luc Ponty, Billy Cobham a další a další..).

OK, taky se řadím k hudebním "všežravcům" - můžu v podstatě vše, kde je přítomna nějaká melodie.
Třeba symphony-metaloví Therion a zvláště album Vovin - to jsou přímo melodický orgie, z toho mám taky mrazení kdykoliv si to poslechnu.
Nabídnu Ti ale i nějaký chrapot v kombinaci s ženským vokálem, death/doom metaloví Theatre of Tragedy a jejich skvělé album Velvet Darkness They Fear, taky jedna z mých srdcovek.
A z jinýho soudku - geniální kytarista Štěpán Rak. Fakt nechápu, jak dvěma rukama dokáže zahrát melodii, basu i rytmiku ještě navíc s balalajka-efektem! Úžasný!!

díky za odkaz na pana raka. já teda hudební vzdělání nemám, umím hrát jen na nervy, ale moc krásný. všimli jste si tam, že on na kytaru nehraje? on ji hladí, laská...

Tak THERION je naprosta parada, ikdyz ta novejsi alba byla uz tak symfonicka, az beda. Pro me jednoznacne best zalezitost BEAUTY in BLACK :http://www.youtube.com/watch?v=DiIuB9dZeFc, jeste album THELI bylo masakralni, pak na me moc vymekli.

Ale je fakt, za kdykoliv si je poslechnu uronim slzu, ta hudba ma koule, jsou to machri.

Nic ve zlém, ale jak je to utahaný (asi na to momentálně nemám období), tak jsem si díky tomu vzpomněl na tohle album:
http://www.youtube.com/watch?v=8JLrdNwmER8

Tak u Therionu jsem se jednou zhulil a ta muzika měla hned jiný rozměry

Tak po zhulení nabyde jiných rozměrů třeba i Míša Davidů a Kroky Františka Janečka
Teď jsem při broušení po YT natrefil na zajímavý cover: http://www.youtube.com/watch?v=tbyw_mOcMe0

nějaká technika mi nic neříká, nerozumím tomu.
stačí mi, že i metalisti mají občas veselou písničku.

Zaslechl jsem na Beatu jen jednu písničku, ale nemusel by být špatný Aftershocks od Kocába.