...Lingvistka popisuje vývoj českého „-ová“
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-maji-se-v-cestine-prechylovat-jmena-262631
Vaše starosti (Rothschildovy prachy a Zátopkovy nohy) bych chtěl mít.
Co se týká jmen cizinek asi bych nechal jejich jména pokud je jasné o kom se mluví - ve sportu třeba reportáž z ženských disciplín nebo pokud je jedno o kom je řeč.
Když jsem studoval, Vietnamky na fakultě měly v indexu za jménem poznámku "-ová".
BTW: Proč se rozlišuje, měli/měly jestli se jedná o osoby rodu mužského nebo ženského? Kolik pětek z diktátů by se ušetřilo, kdyby se to sjednotilo 
Když narazím na Češku s příjmením bez koncovky -ová (s výjimkou příjmení co končí písmenem -ů, měl jsem dvě spolužačky s takovými příjmeními), napadá mě, že ženská se chce zviditelnit a nemá čím, podobně jako když se někdo dá tetovat.
Nebo třeba Host - Hostka. Proč ne třeba Hostice nebo Hostibaba?
Mně je to jedno ale závidím lidem co tohle řeší protože jiné problémy nemají.
Ta pravidla jsou občas podivná. Když se naše střelkyně vdala, jmenuje se Kateřina Emmons, podle "zahraničního" manžela. Ale kdyby se mluvilo o mamince jejího manžela, už by to podle našich pravidel měla prý být paní Emmonsová.
Je to sice nezvyk a zpočátku by to drhlo, ale asi bych byl pro cizí jména nepřechylovat. Tak jako jsme si zvykli na "Česko" (zkraje mi to připadalo divné, dnes už naprosto normální), zvykli bychom si i na paní Merkel. Nakonec, třeba taková Suzi Quatro byla přechylování kupodivu ušetřena.
---
Moje vdaná dcera se jmenuje po českém manželovi normálně s -ová. Žijou v USA, tam se píše samozřejmě bez diakritiky.
Když poprvé rodila, v porodnici nějak zazmatkovali s jménem syna, a protože u dětí se automaticky bere příjmení podle matky, v první verzi "rodného listu" měl mužské jméno a příjmení s -ova
Ono je to složitější a ne moc dobře řešitelné. Pokud se ženská jména nebudou přechylovat (a tím pádem nepůjdou skloňovat), vznikne jiný kočkopes:
A) Setkal jsem se s paní Bush
B) Setkal jsem se s panem Bushem
To by se pak podle mě muselo zakázat i skloňování mužských jmen a věta B) by zněla správně "Setkal jsem se s panem Bush".
To je presne to. Viz ako píšem nižšie. Odporcovia prechyľovania si neuvedomujú, že to -ova sa pripája čisto z gramatických dôvodov. Keď sa skloňujú mužské mená, tak by sa mali aj ženské. Inak sa to musí obchádzať cez pani, čo sa väčšinou deje pri političkách, alebo ako je to prípad pri celebritách, používa sa aj krstné meno, ktoré sa skloňuje, pokiaľ je to možné.
Není to jen čistě z gramatických důvodů, původně - před pár (desítkami, stovkami) let - to byla přípona "-ova", která evokovala, že žena je ve vlastnictví muže (např. Novákova, Dostálova, ...).
Napadlo mne, když jsem četl desáté Boží přikázání (nevím už kde, ono se to znění v různých pramenech občas liší):
Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
že manželka je asi chápána jako majetek křesťana.
Je to jinak, manželka je řešena sólo (9: nepožádáš manželky bližního svého) a vše ostatní v jenom (10: aniž požádáš statku jeho …míněno majetku toho bližního).
Takže ne, manželka jako majetek chápána není.