Preco by mali stupnut moria po roztopeni ladu?

Lebo väčšina ľadovcov je na pevnine a po roztopení voda z nich stečie do mora?

Toto je otázka ako od prváka na základke, fakt toto od teba som už nečakal Flegu. Väčšina ľadu v ľadovcoch je nad úrovňou oceánov.

Postav si 10 centimetrový cencúľ do nádoby na výšku, daj jeden cm vody a nechaj roztopiť, budeš mať viac cm.

Plocha Antarktidy je asi 3% oproti ploše všech oceánů. Průměrná tloušťka ledu na Antarktidě je cca 2 km.
Z toho celkem jasně plyne, že pokud by tam roztál veškerý led, tak by hladina stoupla asi o 60 m.

A ještě je tu Grónsko, tamní ledovec taky není drobeček, má mocnost místy až přes 3 km.
Fleg nám začíná vidět svět dětskýma očima, čekal jsem od něj víc, když už to není mladík. Nebo mu tady z profilu píšou děcka.

Tak pre deti je tu aj táto animácia a vysvetlenie https://www.youtube.com/watch?v=0QVVzFPChAU

Nie pisal som to ja (bohuzial;o)).

fleg je strasne, ale strasne inteligentny a strasne, ale strasne mudry, ale aj najmudrejsi clovek na svete nevie vsetko, respektive robi chyby.
Jeho predstava ladovca pri tejto uvahe bol klasicky plavajuci s vacsinou objemu pod vodou a vobec neuvazoval nad tym kolko ladovcov je na pevnej zemi a nie priamo v mori. Preco, ked v jeho predstavach to bolo zanedbatelne mnozstvo.
Na rozdiel od vacsiny je vsak ochotny si nevedomost priznat a znasat posmesky ostatnych.
Tolko o nom:o).

Inak dobre vtipy na moju adresu mam celkom rad (kto si nevie spravit srandu zo seba nemal by si ju robit z inych), jeden dal na mna svagor pred 2 rokmi, schytal som hanbu pred asi 10 ludmi, ktori sa mne s chuti zasmiali a prinutil ma okrem inych veci zmenit pristup v mojom zivote. Dost som mu za to vdacny, ani o tom nevie.
Takze skus nieco lepsie ako svet detskymi ocami, ten ma az tak nepobavil a budem mozno povdacny aj tebe;o).

Zety mi nevies odpustit tie dane, co som vymyslel;o)?

Přesně tak. Daně.
Ale seru na to, protože vím, že ty bys o tom vydržel debatovat až do Vánoc a na to nemám nervy.
Dej si rum, já taky a bude nám fajn.

Ano jistě, Grónsko by taky ještě něco přidalo, ale už by to byly "jen" jednotky metrů. Pak jsou tu ještě ledovce různě na horách, ale to už by nejspíš nebyl ani metr.
Celkově by voda stoupla tolik, že např. Nizozemí či Bangladéš by prakticky přestaly existovat. A téměř zcela zaplavena by byla velká města jako třeba Londýn, New York nebo Šanghaj.

Tak Nizozemí bylo původně převážně pod vodou, ale pak si tam postavili ty hráze a vodu vyčerpali, takže teď tam mají sucho, i když jsou pod hladinou moře.
Takže pokud by to nebyl jeden šplouchanec, ale narůstalo to postupně, tak prostě ty hráze ještě o kus dosypou a budou na tom zase tak akorát těsně nad hladinou :)

Hned mě napadla kniha Vetřelci z hlubin od Wyndhama, tam to šlo docela rychle…

To mě taky nehrálo. Přece všichni známe ten pokus s ledovými kostkami, kdy se do sklenice dává led až je voda do kopečka, tesně před přetečením, led kouká nahoru, a světe div se, po roztátí ledu to nepřeteče. Předvádí se to na základce snad někdy v šesté třídě a doma jsme to pak zkoušeli nesčetněkrát.

No ale ne všechen led plave na hladině v podobě ker, ono jde o pevninské ledovce, které teda budou navíc.
Další věcí je dilatace, když se voda ohřeje, zvětší objem. Oni jsou to nějaké pidikousíčky, ale na ten velký objem to bude dost (záleží do jaké hloubky se nahřeje).

Ale ještě mi vrtá v hlavě jedna věc. Do moře se splavuje spousta materiálu z pevniny. Ať už jsou to sedimenty z řek nebo odpad. Existuje prý dokonce plastový ostrov. Tohle množtví materiálu s hladinou moře nepohne?

Rieky atd splavuju z pevniny do mora.
Ale na druhej strane aj more vyplavuje hromadu materiálu na brehy atď.