Zajímavý článek o energetice ve Švédsku a Německu a o aktuálních potížích: Green Deal naráží na nečekanou překážku: země nechtějí propojit sítě

Méně viditelný, ale o to závažnější konsekvencí je tzv. redispečink, tedy proces, kdy operátoři přenosové soustavy přesouvají výrobu z jedné elektrárny na jinou tak, aby optimalizovali toky v síti a předešli přetížení přenosové soustavy. Přeloženo do češtiny: Když mají Němci brutální nadvýrobu ve větrnících na severu a neméně brutální nedostatek elektřiny pro fabriky na jihu, prostě pár stovek větrníků na severu vypnou a na jihu naopak roztopí potřebné množství uhelek či plynovek. V takovém případě se samozřejmě platí „zweimal“ (za nucené odstavení i nucené najetí) a v posledních letech už to generuje pořádnou „Rakete“. V roce 2022 zaplatili Němci jen za redispečink více než 4 miliardy eur (104 miliard Kč), vloni pak i navzdory všem snahám o protiopatření zhruba 3 miliardy eur (78 miliard Kč).

A teď se na ten uvažovaný nový podmořský kabel podívejte ještě jednou švédskýma očima: Máte energetiku v perfektním stavu, stabilní, čistou, exportní. Jediné, co vás trápí, je nerovnoměrné rozmístění výroby, a zejména pak občasný nedostatek výkonu na průmyslovém jihu. A pak dostanete neodolatelnou nabídku posílit spojení se zemí, která vám ten jih už teď solidně rozhoupává a chce vám ho rozhoupávat ještě více pomocí dalšího vedení.