Tohle to je další věc. Ty měřidla jsou oficiálně jenom indikátory, takže 40% se stejně účtuje podle plochy a zbytek podle těch rádoby měřidel a je tam právě ještě ten dovolený rozptyl 50-200% tuším, možná to kvůli plýtvačům (ono je přecejenom pro některé lidi lepší otevřít si kohouty naplno a využít strop než mrznout a platit jak mourovatej) zvedli na 300% už nevim. Ale dejme tomu, že se tak účtuje teplo, kde ta měřidla např. měří tepelný tok v jednom bodě a přepočítávají na celý radiátor (a to je ještě poměrně věrohodné, byť přesná čísla to může dávat jen za specifických podmínek, slyšel jsem o dalších metodách měření, které se spotřebou tepla nemají moc společného). Ale ona se tak počítá i voda, 40% se počítá podle osob nebo plochy už nevim a 60% se rozpočítává podle údaje vodoměrů. Pominu-li to, že jsme minulé vodoměry měli přes 20 let (cejch vodoměru platí 7 let), tak vodoměr by měl být přesné měřidlo, měl by ukázat přesně, kolik jím proteklo, tam k takovým počtům neni důvod. Nevim jestli i tam se uplatňuje nějaká korekce.
Jak jsem ale napsal, podle mě víc na úsporu měla vliv výměna těch kohoutků, kterými se dá topení řídit.
Jak naznačuje historická zkušenost, nemá cenu příliš šetřit. V historické paměti je třeba rok 90 kdy se voda zdražila ze 60 haléřů na 10 korun, což způsobilo absolutní paniku. Jenže pak se muselo zdražovat znova, protože lidi prý moc šetřili. Jako motivace k úsporám naprosto ideální výmluva. (Asi jako když nám město zdražovalo poplatky za odpad s odůvodněním, že lidi moc třídí.)