V jižním SP směrem na Adalusia jsou tito divící psi docela známým jevem a opravdu operují ve smečkách, v severní italii jsem narazil na divokou smečku už snad páté generace divokých psů co přežívala v lese "cani di boske' jim říkali.

Když tedy 'hypoteticky' bych měl jistotu že budu mit přístup k rybaření bych psa vzal, o přežití vím hovno, ale myslím že jen z ryb by se dalo přežít i měsíce nebo i roky, tuk z ryb jde použit také na hodně věcí. Nemám moc silnej spánek, ale mít psa co tě včas vzbudí nebo upozorní by mola byt IMHO výhoda, nemusí být vylozene na lov, a jak pisu vyse, nejhorsi by pro mne byla spis samota, se psem bych se citil lip takze spis psychologicka podpora :)
Jednou jsem spal kousek za barcelonou (Baixador de Vallvidrera) v jednomístném a diskrétnim stanu a druhý den kdyz jsem se vratil, stan roztrhala zvěř, možná kdyby vycítili psa tak ..
Rád bych dodal, ze se k přirodě chovám vždy s respektem a co mne vytáčí jsou ty zasraté odpadky co se všude valí, to je kurva tak těžký tu pet lahev zmáčknout a strčit do batohu, mi připadne ze logika některých lidí je "sak on už to nekdo uklidi a prece nepujdu 20m až k tomu kosi".

K tomu pytlačení, myslím že je to tak půl na půl, když jsem opravdu mimo civilizaci (v Evropě je hodně lesů, hor, oblastí plných jeskyň), Švýcarské Alpy, francouzský Orealns, v Norsku jsou brutální lesy, Vysoké Tatry na slovensku musi byt taktéz mazec, kde když si "JEDNA" osoba sem tam chytne králíka by nebyl konec světa.
Jo a díky za tip na tu knihu.