To by mě taky zajímalo, kam to dospěje. Mám k tomu také několik myšlenek
1. Někdy v roce 2010 jsem zachytil informaci, že se prý EU (nebo kdo to byl) dohodla, kolik ještě vypustí CO2 fosilního původu a z toho vycházel konec fosilních paliv za 20-40 let podle toho, jak ten konec bude vypadat (pokud by se jelo dále jako dnes (tj. 2010), platí 20 let (tj. rok 2030), což je za rohem, pokud by se závislost na fosilních zdrojích postupně snižovala až by nikomu nechyběly, platí 40 let). Vzhledem k tomu, že není na světě ekonomická náhrada za paliva do aut, znamená to zároveň konec spalovacích aut. Ale ještě si dovedu představit, že by někdo zprovoznil nějakou linku na přeměnu biomasy (nebo odpadu nebo čehokoliv) na benzín a naftu (na tomto poli se ostatně čile pracuje). Ale co si nedovedu představit je náhrada uhlí pro elektrárny, ty biomasou a odpadem nenakrmíme. Což my v ČR můžeme být v pohodě, máme atom, ale co třeba takové Rakousko, které má díky Greenpeace nejdražší technické muzeum na světě (postavenou ale nikdy nespuštěnou atomovou elektrárnu), nebo Německo, které atomové elektrárny ruší.
2. Na ropný průmysl je navázána řada dalších věcí, benzín a nafta neni to jediné, co se z ropy vyrábí. Určitě by měl problémy i další průmysl. Z ropy se dělají plasty, prací prášky, a nechce se mi vymýšlet spousta dalších věcí (včetně margarínů a bublinek do limonád). A vzhledem k tomu, že toto všechno potenciálně skončí jako CO2, tak to asi taky skončí.
3. Malý dojezd je problém, ten pohřbil elektromobily už jednou (i když který elektromobil dneska slibuje pod 100 kilometrů, neni to sice ještě na denní pendlování z Prahy do Kolína, ale na městské ježdění je to až dost). A neni ani tak problém dojezdu (když je dojezd 100 kilometrů, tak by stačilo na té vzdálenosti potkat 2-3 nabíječky, to snad neni nemožné), problém je jeho obnova. I to nejrychlejší rychlonabíjení zabere čtvrthodinu a baterie z něj nejsou moc nadšené (roz. neprospívá to jejich životu). Dobré řešení by byly erární akumulátory, které by se vyměňovaly, to by zabralo minutu dvě, ale je tu spousta potenciálních problémů, proto na to asi žádná automobilka nepřistoupila (bylo několik takových pokusů v USA).
4. Stále nechápu, co může být na elektromobilu tak šíleně drahé. Elektromobil je celkem jednoduchá věc, je to krabička s elektromotorem a nějakou řídicí elektronikou. Protitomu spalovací auto je velice složité. A tady zase bude problém, že spousta firem co dělá komponenty do aut nebude potřeba. Jediná problematická (drahá) část je baterie. (Vše ostatní vyjde mnohem levněji, a je toho míň.) Ale i tak by neměl elektromobil stát ani půlku toho, co stojí normální auto.
ad 3. To je taky zajímavé, to se řeší poslední roky (myslím že jsem první úvahy na toto téma zachytil v roce 15 ale nesleduju to systematicky). Ze začátku tu byl optimizmus, že je elektriky dost, i kdyby celá evropa na ni jezdila a pak se to obrátilo o 180 stupňů a tvrdí se pravý opak. Pravda bude asi někde mezi tím. Ze dne na den to nepůjde, ale to nebyla ani současná síť rafinerií a čerpacích stanic. Tady mě nejvíc dostává, jak odpůrci elektromobilů počítaji cestu elektriky od uhelného dolu (uhlí má přitom v energetickém mixu nejvýš 30%) přes rozvody a prostě celou cestu, ale benzín berou jako že se načerpá na nejbližší benzinové stanici. Když chci počítat elektriku od zdroje a započítávat tam i stavbu elektrárny, musím totéž udělat pro ropu a ne se tvářit jakože benzín je přece na stojanu benzínky (to bych se stejně mohl tvářit jakože elektrika je přece v zásuvce).
Mimochodem v této souvislosti jsem zjistil, že naše republika je světově známá kauzou kolem přímotopů, přinejmenším mezi energetiky.
Ovšem i kdyby se měla elektrika pro auta generovat někde centrálně z benzínu, pořád to vyjde lépe, než spalovací motor (stacionární spalovací motor bude mít větší účinnost navíc jeho ztrátové teplo půjde využít a ne ho bez užitku vypouštět).