Do současné doby se nám zachovalo množství starodávných textů, ať už jde o středověk či starší dobu (nejen stovky, ale i tisíce let). Jsou psány jazykem, který se už nepoužívá, minimálně v soudobé podobě.

Osobně velmi pochybuju o tom, že obecně chápeme správně význam textu. Přečíst ho umíme, to ano, ale myslím si, že nezřídka nám uniká pravý význam. Text odráží dobu jako takovou, zvyklosti, rčení, způsoby vyjadřování; těch okolností je spousta.

Ono ani nemusíme chodit tak hluboko do minulosti. Vezměme si pár příkladů a vše bude česky.

1. "Zaplatím hodinkama." - může znamenat v roce 1945, že nemám peníze, ale za zboží/službu nabízím funkční hodinky. V roce 2020 může znamenat, že provedu platbu z účtu, co je propojen s mobilem a ten propojen s hodinkama.

2. "Zítra přijede XY a ten nám udělá nohy." - může znamenat, že zítra nám někdo začne vyrábět protézy; může jít taky o objednanou pedikůru, ale význam je ještě minimálně jeden. Uhodnete?

3. "Ano, vypadají lákavě, dal bych si. Dejte mi jeden párek." - v naší době znamená jednu nožičku, ale (řekněme) sto let zpátky to znamenalo nožičky dvě ( = pár = párek).

4. Před pár lety byl na webu článek s nadpisem "V ČR je čtyři tisíce moderních otroků". Z toho se dá bez znalosti kontextu dovodit, že v ČR je otrokářský systém a v něm tedy otroci a dokonce čtyři tisíce z nich jsou moderní.

Máte k tomuto tématu co říct? Směle do toho.