Vznikají stále nové planety?

To máš celkem jedno,zda a kdy se to obnoví,když vyhyneš taky.

Bude tak vlastně o jednu obyvatelnou planetu méně

Astronomové z University of Auckland prohlásili, že v naší Galaxii ve skutečnosti může existovat kolem 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Podstatně více, než předpokládaly dřívější odhady, kdy vědci očekávali asi 17 miliard obyvatelných planet. Protože ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií, znamená to, že v celém pozorovatelném vesmíru může existovat odhadem 50 000 000 000 000 000 000 000 (tj. 5×10e22) obyvatelných planet.
Takže o jednu méně už je prkotina.

zdroje se sice obnovují stále ale pomaleji než je lidstvo spotřebovává, znamená to že i když lidstvo vyhyne bude to trvat desítky let než se vše obnoví

Za dvacet let to nebude.Jestli zdroji myslíš třeba ropu,uhlí,zemní plyn,suroviny,tak ty vznikaly miliony let.
A po vyčištění oceánů a ovzduší se tu namnoží jiné organismy a potvory,nový člověk to asi nebude.

Údajně nové planety už nevznikají to znamená že když lidstvo zničí tuto planetu (znečištění, vyhubení ryb) už se to nikdy neobnoví?

Pokud Země neexploduje,lidstvo ji jako planetu nezničí.Jen zaniknou podmínky pro přežití lidstva.

Nové planetární systémy vznikají prakticky neustále, všude kolem nás.V mladých planetárních systémech začínají vznikat planety velice brzo.
Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/prekvapeni-planety-se-zacinaji-utvaret-jeste-predtim-nez-je-hotova-hvezda/sc-870-a-193946/default.aspx

Tak množství už je jedno. Záleží na každé planetě protože každá planeta má nevyčíslitelnou hodnotu. Nelze ji vyjádřit v penězích.

Hodnota je relativní. Pro nás má hodnotu na naše planeta, pro ufony z jinýho solárního systému je naše planeta bezcenná, protože určitě nedýchají kyslík.

protože určitě nedýchají kyslík

Proč by nemohli dýchat kyslík? Život a jeho vznik na jiné exoplanetě může mít stejný biologický vývoj (evoluční abiogeneze) jako ten náš, až okolními vlivy můžou vypadat jinak, mít jinou výšku podle jejich gravitace, vystavení radiaci a podobně, ale kyslík by dýchat mohli.

pro ufony z jinýho solárního systému je naše planeta bezcenná

Na zemi máme něco, co ve vesmíru jen tak v tak velkém množství nenajdeš, co potřebujeme k životu a život samotný, čeho si vážíme nejmíň a to je "voda" bez které by zde život ani neexistoval a její přítomnost je pro život zcela nezbytná.
(Až lidstvo bude provádět mezihvězdné lety, tak právě tak jak již dnes, nás nejvíce budou zajímat exoplanety kde jeden z nejdůležitějších faktorů pro nás, bude prave voda, takže pro jinou civilizaci ti Ufouni" můžeme být právě my a dokonce dýcháme i vzduch s kyslíkem :)

Vody je všude hafo moc, dokonce i v planetách, které nám jsou "na dosah".
Např.: https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kolik-vody-se-nachazi-na-telesech-slunecni-soustavy.html

Problém je skupenství. Voda má strašně malé rozpětí teplot, při nichž může fungovat jako základ pro život tak, jak ho známe.

Exoplanety (jako GJ 357, která by dokonce mohla být i obyvatelná) jsem zmiňoval spíš kvůli možnosti výskytu sladké vody která je pro nás k životu (lidského života) esenciální a které na zemi i přes oceány dělají nějaké 2-3% i přesto si ji nevažíme, ale ano, kdyby nešlo jen o planety ale i o měsíce a tělesa tak velké množství vody (bez ohledu na její stav a izotopické složení - těžká, tritiova, překyselená, zásaditá, zamrzlá), najdeme vodu i mimo zemi i ve větším množství to je pravda to ano. Říct že voda jako taková je jen na zemi by nebylo korektní, přiznávám.

Do 5 let NASA bude už s jistotou vědět díky sondám které navštíví Evropu, (měsíc) ktery je tuším hned po zemi s výším počtem vody, jaká voda se na ni přesně nachází.
Když se to veme okolo, i na měsíci je voda (z asteroidů, komet), ale v tekutém stavu se nemůže vyskytovat, protože by se působením slunečního záření rozložila na vodík a kyslík, což samozřejmě neplatí jen pro náš měsíc.