Ojeté auto - aby se člověk bál vybírat
Tak jsem si zase jednou ověřil, jak se v naší zemi podniká.
Kamarádovi vletěl na začátku roku pod kola auta šílenec z vedlejší, kamarád ho trefil do levého předního kola, totálka, auto z posledních sil vyjelo na odtahovku. Prodal ho někomu z Moravy na díly.
Dnes jsem z dlouhé chvíle prohlížel diskuze na internetu a narazil jsem na člověka, kterému se zalíbilo auto za úžasnou cenu, jen lehce poškozené. Rozklikl jsem inzerát na bazoš, viděl jsem stejnou barvu, bouráno na stejnou stranu, začal jsem hledat fotky kamarádova auta a se zděšením jsem zjistil, že má stejnou SPZ z Prahy, prodávající je z Ostravy.
Po bouračce bylo zkroucené až po C sloupek, vyletěly všechny airbagy, kapota vypadala jako otevřená konzerva rybiček, maska zmizela, nárazník téměř na kusy, pravý xenon vysypaný, tekl chladič, musel být rád, že z toho vystoupil. Po půl roce je auto ve stavu "Lehce poškozená přední část vozidla.Agregát,nosníky,stěna,chladiče OK,xenony svítí.2x airbag K.O.Vozidlo je plně pojízdné." a cena naskočila o čtvrtinu. Jinak řečeno už asi není moderní opravovat totálky na nebouraná auta, to může někdo poznat, ale celkem chytře opravil totálně rozmlácené auto na pár vlnek na kapotě, slepený nárazník, vysypané sklo ze světla. Přiznává, že to je bourané, jen neříká, jak moc, z šílené rány udělal něco na úrovni nešťastného přehlédnutí cyklisty v nízké rychlosti.
S cílem odradit toho zájemce, který se na něj ptal na fóru, jsem mu popsal stejný příběh a přidal čtyři fotky auta na kaši. Za hodinu inzerát zmizel, ale nedělám si iluze, za měsíc se objeví opět. Došlo mi, proč se říká, že internetové inzerce jsou rájem bouraných a stočených aut. To je vážně někdo schopný s klidem prodat jako lehce bourané auto, které mu prošlo rukama a ví, že dával dohromady vrak?
I kvůli těmto podvodům jsem raději koupil nový auto. Jen obyčejný, žádnej luxus, ale s jistotou původu a se zárukou. Ojetiny jsou šílená loterie, nikdy nevíš, proč se toho původní majitel zbavil.
jsi můj člověk.
Bývalí kolegové jsou zastánci opačnýho postupu - koupí "lepší" ojetinu, tedy nějakou střední třídu a pořádně ji opraví. Že tím získají velký, luxusnější a silnější auto a že když si to opraví, tak vědí, co tam mají. Takže koupil Vectru a půl roku se drbal s kostlivcem v motoru, než to dal dokopy. I když zrenovují kompletně podvozek a další věci, tak furt tam je riziko vadnýho čehokoliv v elektronice, turbo a čerpadlo je na preventivní výměnu drahá záležitost a do starteru a posilovače řízení se taky preventivně dívá málokdo. Takový auto je pak Schroedingerova kočka.
Takže lidově a zjednodušeně řečeno, po dosavadních zkušenostech si raději koupím novou Fabii, než jetou Octavii.
No protože jsi jetou Octavii měl.
Jeden můj kolega si novou Fabii koupil na sklonku roku 2008. Dnes tvrdí - nikdy víc! Co do toho postupně narval, o tom se mnoha ojetinám ani nezdá.
To je matematika. Aj nove auto sa moze kazit, kamos si kupil pred 3 rokmi noveho Peugeota 307 a po pol roku bol z neho na prasky, ked oficialna rada zo servisu bola zbavte sa ho. Tomu autu furt nieco bolo a ani autorizovany servis si s tym nevedel rady.
Nicmenej pravdepodobnost, ze budes mat problemy s novym autom je vyrazne nizsia ako pri ojazdenom a o tom to je.
To je spíš loterie. Můj bratr měl postupně dva ojeté citroeny a nevím, že by s nimi měl nějaké zvláštní problémy (ale teď má nový hnůjdej). Já vím o dvou co si koupili ojeťáky, u jednoho předchozí majitel měnil motor a dal tam nějaký co v tom typu neměl co dělat a na dopravním inspektorátu ho odmítli přihlásit (to přihlášení předtím asi bylo proto, že ten kutil tam měl známé - nevím, jak to nakonec dopadlo) a ten druhý zase zabavili cajti jako kradený.
Udělal jsem to úplně stejně. Sice nemám auto prémiové značky, ale jsem s tím naprosto spokojený. 6 let věku, 68 tisíc nájezd. Už to má za sebou polibek od tramvaje
Prémiová značka je v našich končinách přece ta koncernová!
Když vozím synka do školky, tak občas tam vidím jednoho fotříka, jak přijíždí s děckem v bílým Passatu, možná je to CC (takovej placatej). Přes kapotu má podélně černej pruh a v něm nápis Volkswagen. Na tom chlapovi je od pohledu vidět jak je hrdej na svůj koncernovej supervůz a jak pohrdavě se dívá na ostatní hebla okolo. Jen on má to správný auto. Od pohledu je na něm vidět, že by se stal vrahem, kdybys mu nehtem poškrábal lak na blatníku. Prostě übermench.
Tak tak, sousedi to mají taky. Kdepak nějaký Citroen nebo Ford, to jsme míň lidi než ostatní...
A co jsme teda my co jezdíme s kosočtvercem?
Vsetky 3 auta, ktore som doteraz mal som kupoval od ludi, ktorych poznam. Cena vyssia ako na inzerat, ale poznal som historiu auta a ich majitelov.
Odmena je, ze napriklad moja Laguna uz taha na 270k a pritom do nej vrazam len beznu udrzbu.
Na inzerat by som si v zivote auto nekupil.
Kedze medzi mojich zakaznikov patria aj autoservisy videl som uz viackrat ako z totalky spravili za 2-3 tyzdne cukrikove auto. Vyzeralo ako nove a keby som ho nevidel predtym neuverim.
Nikdy bych ojetinu nekoupil.
Pravda, mně se to snadno říká, kupoval jsem zatím jen jedno a táhne mu na 22 let
Já jsem jednu ojetinu zdědil, té je teď 15 a vyráží do světa, druhou pětiletou koupil, ale oboje jsem znal od nového a věděl jsem, že se majitel o auto staral a neboural. Když ale koukám, jak si kamarádi kupují skvělé Golfy za pár kaček z inzercí, tak se začínám bát jejich minulosti. Člověk potom sedí vedle nich na sedačce spolujezdce a neví, kolikrát to zaručeně nebourané auto z inzerátu bouralo.
Musím zaklepat, ačkoliv auto pochází z bazaru, měl jsem opravdu štěstí na kus. Kupoval jsem ho jako 7 let staré, s nájezdem 52tis. Moc se mi tomu nechtělo věřit, ale známý vč. rodinného příslušníka co dělaj v servisech mi ten stav potvrdili. Nakonec se ukázalo, že chlapíkovi co to prodával bylo 67 let, takže stav odpovídal šetrnému zacházení
Ale takový kup je jen párkrát za život. Kolikrát vidím, jaké olítané vrány moji znamí dokáží pořídit, nestačím kroutit hlavou.
všetko je to o svedomí, ja som pár aut rozbil, ale nikdy by som také auto dalej nepredal niekomu, kto v tom napr. chce voziť rodinu. Mňa by trápili výčitky keby sa im potom niečo stalo. Každé autíčko, a už ich bolo dosť, som predal s jasnou históriou, dokonca som raz zrušil zmluvu a vrátil peniaze (dostal poškodené naspať).
Postupně jsem zatím vystřídal 4 auta.
1. kupované od kamaráda "na vyježdění" Škoda 105
2. Favorit z bazaru - když jsem ho prodával, ukázalo se, že to byl asi kus slepený z několika. Nicméně přes 150tis. jsem na něm nalétal.
3. Golf 3, také z bazaru. Dovoz z Německa a strašný držák. Dokud nezačaly rezavět dveře. Přes 150 tisíc km se mnou určitě vydržel.
4. nyní Renault Megane z AAA. Po nákupu má zákazník možnost ho asi do měsíce vrátit. Využil jsem to a nechal si auto prověřit v Renault servisu a u známého. Podle informací na čipu servisovaný a podle laku jen bouchnuté levé zadní dveře a zadní sdružená světla. Zatím jsem s ním ale zažil nejvíc oprav ze všech aut (no jo, frantíci).
Manželka nejprve Twingo, nyní už asi 7 rokem Fabii. Obě opět z bazaru, hlavně ta Fabka má ale výdrž na to jaká údržba se jí věnuje.
Je to hrozně o štěstí.
Je to loterie.
Když jsem si kupoval svoje první auto, moc jsem koupi nerozmýšlel. Našel jsem na internetu inzerát a hned jsem si pro auto jel. Vůbec jsem nepočítal s tím, že bych s tím autem neodjel... že bych odmítl.
Nerozuměl jsem tomu, prodávající mě ukazoval auto a já jen čuměl... dal jsem prachy bez nějakého smlouvání o ceně a odjel jsem.
Byla to ojetina za 40 000 tak co od takového auta čekat že.... . Ani jsem se nenadál a do roka jsem dal do auta dalších cca 50 tisíc většinu věcí jsem si dělal sám byl to pak už takový můj koníček. Nebudete věřit, ale těšil jsem se až si o víkendu rozeberu a vyčistím třeba turbo. V autě jezdím do teď. Dokonce jsem s ním vyjel i docela daleko na dovolenou (5500km) na autě bylo uděláno vše nové a věděl jsem, že se nemá co pokazit. Taky se dovolená krásně povedla bez jediného problému.
Momentálně ale začínám přemýšlet o koupi dalšího auta i když to staré slouží dobře.
Nejvíc mě mrzí, že budu prodávat auto u kterého vím, že je vše v cajku za pár korun, skoro za odvoz..... Protože auto co má najeto 350 000km je prostě v očích každého úplný šrot, s kterým nedojede ani domů. Ale nikdy nikomu nevysvětlím, že je na ty km v úžasném stavu a bylo o něj neskutečně dobře postaráno a vždy auto dostalo co potřebovalo a ještě spousty km najede. Mít garáž tak si ho tam nechám hnít. :P
Alespoň teď zhruba vím, kam se při prohlídce auta podívat, na co se ptát a podobně a rozhodně nebrat hned první kousek na který se pojedu podívat pokud se mi něco nebude zdát.
Přeji všem co si plánují auto pořizovat šťastnou ruku!