bývalý švára, kdybys ho postavil na stůl, tak ho sundají jen hasiči. takový měl strach. o pár let se živil tak, že se spustil po laně z mostu a spároval spáry. říkal, že to je o zvyku.
---
já osobně mám tyto "fóbie".
ve výškách dělám, ale než fóbii, tak spíš obrovský respekt
dále jsem jednou čučel na válečný film, kdy se strany (vietnam, usa) vybíjeli v hloubených tunelech. místo sotva na proplazení a amíkovi se zjevil před i za timťong. oba dva zabil. jenže jak ven? dozadu to nešlo, dopředu taky ne (tam už mě omejvali). nakonec se tím vietnamcem prořezal nožem- takže uzavřený prostory to jistí.
a skutečnou fóbii mám z injekčních jehel. teda když musím se nechat bodnout, tak vydržím, ale feťák by ze mně nemohl být.

---
když už je řeč o výškách, tak známý vyprávěl (jezdí na jeřábu na stavbě), že za ním vyšplhal nějakých 50 metrů stavoš, že si chce vyfotit stavbu z koše, který je na pojezdu kočky. fajn. kočku mu zaparkoval u kabiny a přestup z jeřábu do koše znamenal jeden jediný malý krok v prázdnu. zvládnul to, nedíval se dolu, nafotil si a že teda vyleze. blbec se kouknul dolu pod sebe a ten krok neudělal. hodinu ho přesvědčovali. člověk nikdy neví, kdy se něco projeví.