ještě, když máma nebyla v důchodu, tak vždy přišla z práce, svalila se do křesla, s výrazem totálního vyčerpání a se slovy: já jsem taková ucaprcaná, musím si dát kafe.

já si ucaprcání vždycky představoval jako když se meresjev v příšerný vánici drápe do lavočky, aby to nandal náckům. to bych ucaprcání chápal.

ze ségrou nám to nedalo a vydali jsme se za ní do práce aby jsme ucaprcání viděli na vlastní oči.
viděli. nohy na stole, kafíčko a křížovky v ruce.

nutno jí ke cti dodat, že ten den chtěla jen kafe.

znáte taky nějaké krásné slovo?