Děvčátko z Oděsy

Děvčátko z Oděsy

„Tatínku,“ zeptala se malá Saročka z Oděsy, „dovolí mi Bůh poslat valentýnku někomu, kdo patří k jinému náboženství?“
„Myslím, že ano,“ řekl tatínek, Žid středního věku. „A komu bys chtěla poslat valentýnku?“
„Alexandru Turčinovi.“
„Alexandru Turčinovi??“, zeptal se šokovaný otec. „Ale proč?“
„No,“ řekla Saročka, „představ si to: Turčinov dostane valentýnku s vyjádřením lásky malé židovské dívky. Začne si myslet, že V Oděse není všechno tak špatné, a bude mít víc rád svět. A pak, když dostane ještě další „valentýnky“, uvědomí si, že je jihovýchod opravdu krásný, a nakonec přestane škodit a veřejně přizná své chyby.“
„Saročko,“ řekl otec hluboce dojat, „to je to nejkrásnější, co jsem kdy slyšel…“
„Já vím, tati“, řekla Saročka. „A když se přestane schovávat před lidmi, naše milice tu svini konečně zastřelí…“

Orig.
I o tomhle se dá debatovat.