Čtenářský koutek - knihy, které byste nikdy nečetli

Budu za barbara, ale nic mě nepřinutí číst klasické detektivky. A. Christie, za všechny. Nuda, že bych u toho vykvetl... Taky nemusím sci-fi typu mimozemšťani, rok 3xxx a lidi hledající ve vesmíru další zemi a podobně.
Kdysi, nejspíš na vojně v nemocnici jsem přečetl knihu "Doktoři" od E. Segala a to byla chyba. Slizkost a sladkost z toho v závěru tekla po kýblech. Tak tohle taky už nikdy.
Božku taky nemusím.

Jo jo. Špagáta je strašlivá. Ale v nouzi nejvyšší se ještě dá. Z čeho jsem blil, byla povinná četba ruských prokomančských zmrdů stylu Timur a jeho parta. To jsem prostě po pár stránkách odmítl a referát za mě musela napsat mamina (stejně to bylo s Božkou).

Timura a jeho buzny jsem naštěstí číst nemusel (ale v rámci akce "poznej svého nepřítele" jsem si ho přečetl). Božku jsem nedočetl, prostě mi to připadlo jako 100x nastavená nuda.

Já to číst musel. Kvakin byl můj dětský hrdina.

Já jsem měl těch hrdinů víc. Možná, že i Kvakina - já si ty jména už nepamatuju. Přečetl jsem snad (s nadsázkou) celou literární klasiku, nejrůznější žánry. Byl jsem v mládí knihomol a nelituju toho. Lituju spíše ty pozdější generace, kdy je v patnácti letech úspěch, když "vzdělanec" přečetl dvě knížky! Pak je v AZ-kvizu podělá kdejaký dědek.

Nedávno (tři roky ago) jsem dal Božce druhou šanci a otevřel zděděný běs jménem "Pohorská vesnice". To se prostě nedá. Vydržel jsem cca padesát stránek a nakonec musel konstatovat, že už coby hošíkovi bezelstnému mi bylo dáno rozeznat potrat neslučitelný se životem. Třetí šanci nedostane.

Otázka je, jak se vlastně ta knížka jmenuje. Žeby Božka napsala Pohorská vesnice i Podhorská vesnice?

Pohorská. Vydáno někdy v padesátých letech (do sklepa pro to nejdu), napsáno kdoví kdy a kdoví na které planetě.

Já jen, že ani google si není jistý pohlavím.

Je toho dost.

Němcovou jsem nikdy nečetl (možná pár stránek povinněčetbové Divé Báry), Jiráska už vůbec ne. Nečetl bych žádnou poezii (výjimkou byl F. Villon a ten jen díky výbornému románu Jarmily Loukotkové "Navzdory básník zpívá"), divadelní hry. Nejsem vůbec zvědavý za Kafku, Hrabala, Kunderu a spoustu dalších (že jsem před některými jako barbar, to mi žíly netrhá). Fantazy bych taky nedal (nebaví mě ani jako hry), Zaklínač ani LotR prostě nehrozí, Hery Fotr už vůbec ne (navíc mě ta baba vyloženě se*e svými pindami o vybavení psycholéčeben u nás).

Ve druhé/třetí třídě ZDŠ se mi naopak Timur a spol líbili, i Čuk a Gek, Malý Bobeš, Gabra a Málinka a spoustu dalších dětských knížek (nedávno jsem si dal Neználka, čte se to také báječně )

Poslední dvě desetiletí čtu o dost méně než v mládí. Nebyl internet, počítač, PC hry

Mám rád:
detektivky: Ed McBain, R Chandler
scifi: různě, poslední dobou se mi líbí socio-scifi, nejraději mám ale postapo
romány (jsou to taky tak trochu detektivky): Thomas Block, Tom Clansy, Dick Francis, Gordon Thomas
prý "braková" literatura: Bigglesovky (W E Johns)
literaturu faktu: WW1, WW2

Malý Bobeš! Joj... Z toho mám trauma do dneška. Mamina mi z toho předčítala ještě než jsem uměl louskat sám (někdy ve čtyřech letech). Budil jsem se hrůzou. Kafka včerty, není tak nečtivý. Hrabal a jeho věta na dvě stránky ovšem ne. Kundera je pro mě sprosté slovo. Fantasy jo, Harryho lotra jsem četl několikrát . Timurem by mě mohli i mučit. A nesnáším Čapka. Ty jeho výlevy jsou jen pro otrlé (tím ovšem nesnižuju jeho váhu humanitního filosofa).

mně se třeba Čapek líbil, nicméně je fakt, že snadno čitelný moc není.

jinak zajímavý škvár je "Rusové na Martu" - má to cenu číst jen jako sondu do (velko)ruské duše a buranskost imaginace "ruské scifi" z počátku 20. století.