Jak si odfrknete?

Sednu na horáka a jedu do lesa (mám to dvěsta metrů). Klidně může pršet, po příjezdu do domovské putyky jsem aspoň "správný horal" s bahnem na zádech .

Jestli jsem si to nemyslel. Činnost i destinace.

No jo. Já už jiný nebudu...

Můj člověk, jenom já to mám do "lesa" kilometr a do pořádného lesa, kde se dají najezdit desítky kilometrů a nepoužít jednu cestu dvakrát, kilometrů 12, což je v pohodě, do 25 minut tam jsem.

Přesně tak to dělám já !

Jé jaké pěkné ikonky.

V tebou popsaných stavech mi celkem pomáhá úklid. Vezmu lux, vyluxuju, utřu prach, umeju koupelnu a hajzl, zabere mi to cca 2 hodinky. Hned je pak líp, je za mnou cosi vidět, v bytě je hned jinak.
Když jsem utahaný z práce, tak se najím (což je na mě vidět, že se rád najím), dojdu si na cígo a dle denní doby zalehnu.
Taky pomáhá procházka "odnikud nikam", zakouřím si (pouze legálně pořízené tabákové výrobky, to aby mě někdo nepodezíral), vyčistím hlavu a je zase dobře.
K tomu létání - nedávno jsem byl na střeše, hulit. Asi někomu ulétl RC vrtulník, letělo to tak nějak podivně a lehce to stoupalo. Těsně, než jsem to ztratil z dohledu, tak to kamsi spadlo...

Jo, ten úklid taky funguje, ten efekt "změny k lepšímu" (a je celkem jedno, jestli to bylo potřeba) je dobrej.
K tomu spadlému vrtulníku - na co mě hlavně před létáním upozorňovali, abych mezi sebe a letadlo za žádných okolností nenechal vpochodovat barák.

Bylo mi majitele vrtulníku (pro mne neznámého) docela líto... Ten vrtulník byl takové docela velké bago, dle zvuku to mělo i spalovací motor. A asi to nebyla věc za pětikilo.

Se spalovákem? Tak to možná nebylo ani za pár tisíc. Blbě se to odhaduje, ale ty cenový rozdíly můžou být dost veliký.

Kolega si po období vrtulníků (snímkoval tehdy s nimi i rozvody VN a VVN tuším pro ČEZ) postavil tryskáč. Když jsem u něj byl naposledy na návštěvě, sháněl nekoho, kdo by jej zalítal. Ona to asi fakt nebude sranda. Při té rychlosti je 3 km radius sakra málo.

Já asi nejlépe relaxuji s detektorem kovů. Nejde mi o nějaké nálezy zlatých pokladů, nebo keltských náušnic. Potěší i socialistická koruna, nebo zrezavělá podkova. Je zvláštní, kde všude je doslova zarostá historie. Vyberete si nejhlubší les, samý krpál a rokle a ono támhle je víčko od fajfky, támhle rozpadlý strojek kapesních hodinek cca 1860. Časem se člověk naučí dívat a v kopečkách pozná stopy políček a přístupové cesty k nim, zbytky kamenolomu,... Tohle je na celý den a rozhodně to není fyzický relax.
Mrzí mě jen ta dostupnost detektorů a že si ho pořídí každý jouda pod vidinou zbohatnutí. Pak přijdu na místo, kde jen zahrabávám cizí díry a odnáším někým jiným vykopané rezavé plechovky.

Pokud není moc času, relaxuju vrtáním se na zahradě, případně táhneme s klukem a foťákem do lesa.

V období od jara do podzimu se rád projedu na motorce (starší Jawa 350/638). Udělám si nějakou jízdu tak do 100 km. Moc dlouhá jízda je na tom dost nepohodlná. A taky to hodně bumbá. Až někdy povýším na dospělý motocykl, rád bych si udělal s nějakou grupou výlet za hranice (v rámci Schengenu). Třeba na týden, přespávat v kempech..

Jinak samozřejmě rád hraju hry, něco tvořím (poslední dva články o video editorech vznikly z dlouhé chvíle ke konci prázdnin), rád taky piju pivo a všechno se dá zvládnout.

Pro mě dobrej relax je vaření, kolo, procházka, 1x týdně nějaká kolektivní hra(nohec, florbal, hokej atd.), 1x týdně hospoda. Když jsem unavenej nebo jenom línej tak postel či gauč, občas nějaká ta počítačová hra.

tak já si třídím známky- já ty obrázky malinkaté miluju. cestuju s nima po světě
další věcí je žehlení- taky přítulka by potvrdila, jak jsem jí kdys krásně rozžehlil krepový povlečení. ten pohled stál zato. a ještě jsem jí tvrdil, že to šlo fakt blbě rozžehlit.
pak houby- jsem sice mizernej houbař, ale les mě uklidní
a naposledy pozorování vyžírků u popelnic- máme lodžii s výhledem na dva kontejnery, každých 5 minut tam přistane lovec. oni mají zbraně zcela sofistikovaný, baterka na bodáku, vozejky, kleště... hrozně vymachrovaný.

Zalehnu a chrápu

Jak mi vyprávěl kamarád: Na konci třetí dvanáctihodinové směny, oči se mu klížily a už se viděl v posteli. A přišel pan majitel a povídá - Chlape, to nemůžeš takhle, musíš odpočívat aktivně, sport. Pojď, přijď na squash, já tě zvu...
A kamarád koukal, nohy se mu podlamovaly a nevěděl, co na to říct. Na ten squash kupodivu nešel.

Vyloženou únavu překonávám spánkem. Na odreagování spolehlivě zabírá poslech a reprodukce oblíbené hudby, dál určitě sport (ať už kolektivní nebo prostý běh). Nepohrdnu ani krátkými filmy a klipy z Vimea.

Jako odreagování po práci mě čeká každodenní péče o terárka, jejich obyvatele a i o krmení pro ně. Pak blbnutí s dcerkou. Občas tenis i stolní (letos jsem tomu teda moc nedal). A odreagování od toho všeho odreagovávání a reset mozku jednou za čas restaurační zařízení...

Telku zapnu a usnu. Tolik o krátkých filmech .

Čili pro tebe jsou všechny filmy krátké
Já to mám naopak, já zase neusnu u televize nebo rádia. Ideálem jest ticho a tma

Mno, u filmu dle vlastního výběru nezalomím. Když ovšem přijdu v noci z rachoty a pustím TV coby kulisu, jsem do deseti minut tuhý. Ad "ticho a tma": dopřál jsem si rozkoš zatemňovací rolety. Jsem teď schopen chrápat celý den .

O těch roletách přemýšlím taky. No ona hlavně drahá polovička. V absolutní tmě jsem spal (tedy víckrát) asi jen v podkroví na jednom středočeském mlejně. Naprostá bomba.

Mi stačí žaluzie
V absolutní tmě jsem spal (týden) na Slovensku. V NP Poloniny (v koutě u hranic s PL a UA) je Park tmavé oblohy. Spočívá to v tom, že v 21h v obci (Nová Sedlica, nejvýchodnější obec SR) zhasne veřejné osvětlení a je tam tma jak v řiti Byla to paráda.

Doprčic, to musí bejt nádhera!

Je to nádherný kout Slovenska. Byl jsem tam loni v říjnu, vyšlo počasí, bývalo jasno, kolem dvaceti stupňů. Příroda parádní, lesy převážně bukové (tou dobou krásně barevné). A hlavně - kromě domorodců nikdo. Žádné davy proudící po cestách, žádní cyklisti, fakt nikde nikdo. V obci jako jo, tam místní normálně žijí. K tomu zhasínání - tamní štamgasti s tím počítali a z hospody šli vybaveni baterkami
V profilu mám odkaz na web, z Polonin tam mám nějaké snímky.

Když jsem před tisíciletími čundroval a před nedávnou dobou koločundroval, spávali jsme s bandou pod širákem, obvykle na mýtinách v lese. Vím o čem mluvíš.

Hlubokoprdelní tmu jsme vždycky měli na kámošově chalupě v Beskydech, vysoko v kopcách, kde na noční chcaní svítil enem měsíc, nebo vlastní čelovka.

U našich východních sousedů je koukám takových míst vícero. Trávil jsem několik dní v okolí s jeskyňáři u Rožňavy (konkrétně Jabloňov nad Turňou). Elektřina jen skromně ze solárního panelu, klid a absolutní ticho hvozdu Slovenského krasu... Super zážitek.

Jó, absolutní tma s hvězdnou oblohou. Světelná rezervace je tuším na Jezerce. Jinak je obloha strašně přesvícená. Loni jsem byl s mladíkem na vandru. Přespali jsme na oppidu u Stradonic s tím že shlédneme i Perseidy. Jak tam byla obloha od Berouna a Prahy osvětlená! Fuj. Absolutní tma asi jen v nějaké jeskyni či štole.

Mimochodem, jaký zatmavovací žaluzie to máte?

To mě poser. Tak já jsem zvědavej, jak lidi aktivně odpočívaj a oni skončej u toho, že potmě se dobře spí.

O svém aktivním odpočinku jsem už psal výše, tohle byl jen dožblept.

To samozřejmě nebylo přímo na tebe, jen jsem to pod tebe přilepil.

Absolutní tmu jsme nedávno okoštovali v Kateřinské jeskyni. On je to snad asi nějaké folklór, že snad v každé, veřejnosti zpřístupněné, douře, návštěvníkům na chvílu zasnó. Enem synek kapánek kňóral

Na Jezerce bývalo televizní studio a je to v Praze 4 - Nuslích
Je to na Jizerce, toť osada v Jizerských horách. Park v Poloninách je na nejvýchodnějším kraji Slovenska.

Díky za vysvětlení, já jsem se divil, jak by pomohlo, kdyby se v jednom parku obklopeném městem nesvítilo.

Nakreslím pár segmentů do Waze.

Ožeru se jak hovado...

Tady a na poradně, tedy pokud se neobjeví vyloženej všeznalej důležitej pačmák.