Globální ochlazení 1975

Nejdivočejší (co pamatuji) to bylo na přelomu roku 1978/1979. Na Silvestra bylo po obědě 10°C nad nulou, na Nový rok ráno -25. Zamrzly vlaky, ve školách vyhlásili celostátně uhelné prázdniny, celkem na 3 týdny

Jo, taky si ty uhelky pamatuju, manželka taky. To bylo super. Ony byly dvoje, ty co uvádíš a pak ještě jednou, ale už ne tak dlouhé.

Já už nevím, jestli to byl zrovna ten rok, co uvádíš, mám dojem, že to bylo možná o rok-dva dýl: Nějakej sníh byl, pak obleva a do toho zase ten brutální mráz.... Když jsem byl venku se psem (slovenský čuvač), tahal mě po tom ledu jak maňáska...
Nad vesnicí máme kopec - no, stoupání nic moc, ale vede nahoru polní cesta, pár zatáček. Tenkrát to bylo samej led. My jsme si tehdy vyráběli "samoletky" - tři někde ukradený brusle, dvě se přibily na nějakej čtverec stlučenej z prken. K tomu se přimlátilo jedno delší prkno, do něj na konci díra průměr cca 10-13mm a do toho se pořádným šroubem přidělala třetí brusle na prkýnku. Na prkýnko dvě štangle pro ruce - bylo to řiditelný. A na tomhle přes půl kiláku po tý zmrzlý polňačce. Samozřejmě hubou dolů, deset cenťáků nad ledem, ruce tak pět...
Všichni svišti z vesnice se na té cestě slejzali, bylo to jak demonstrační jízdy.

Bylo to 1978/79, říkali to i naši. V únoru pak jsem se narodil

Asi jo. Těch "zvláštních zim" si pamatuju z dětství víc, ono mi to už splývá..
To extrémní ledový nadělení bylo zřejmě o pár let dýl. Toho psa (čuvače) naši kupovali (nechali si to maličký roztomilý zvíře vnutit jako špice , naštěstí jsme měli zahradu) v osmdesátém, to si pamatuji bezpečně. Po ledě mě tahal zřejmě tak v 81/82, nebo 82/83, 80/81 by na to ještě neměl.
Ale skutečně někdy v uvedených letech, mohlo to být koncem zimy, napadlo nějaké slušnější množství sněhu, pak přišla obleva a hned nato zase mráz jak sviň. Co měl dědek (jako bývalý malorolník) zbytky nějakých luk, pro jezeďáky nezajímavé, protože to byla taková rokle s ovocnými stromy - chodil to se strejdou kosit růčo - tak to byla jedna tobogánová ledová plotna. Normálně jsme tam v zimě také chodili sáňkovat, ale tehdy to nešlo. Nasedli jsme na sáňky, nějakým šíleným způsobem, protože to bylo úplně neřiditelný, jsme se protáhli mezi jabloněma a třešněma, dole jsme to chvilku rozdejchávali a šli jsme pokorně do vesnice "ke křížku" na kopeček pro malý....

Stopro 78/79, vím, kdy jsem maturoval

No jo, když já jsem se v té době plancal na základce, na prvním stupni.

to já vás jistil z mateřinky.

Dětská havěť se nám pletla pod nohy, když jsme jezdili z Pardubic do Krkonoš na běžkách.

z pardubek do krkonoš? kolik to je kiláků?

Něco málo přes stovku, když se moc nebloudilo.

jezuskote, to bych byl ochoten ujít pěšmo, ale na těch dřívkách bych to nedal.

Pěšky jsme to chodili taky.

mmchdm, skvělá příležitost se zeptat. já su blbej na zimní sporty- kdys ve škole mi bylo naznačeno, že i běžky nejsou pro mně. když dáš levou běžku dopředu, tak jaká ruka s hůlkou nativně vyrazí ven? já to měl levá levá, pravá pravá. což mi řekli, že takhle chodí jen velbloud.

Tomu se říká Goodbodyovská polka.

no vidíš, to mě nenapadlo

Já jsem ještě lítal z kule do kule.

Hehe, tak teď ještě někdo, kdo o sobě prohlásí, že byl tou dobou pouze "záblesk v mlékařově oku"*.

* Edmund Black Adder

1978/79 to bylo tak, že nejprve vyhlásili týdenní prázdniny, pak ještě dva týdny přidali (možná obráceně). Celkem 3 týdny.

Druhé uhelné prázdniny jsem zažil někdy na ZDŠ, tipuji někdy kolem roku 1970-1973 (tady si už moc jistý nejsem).

Zda něco bylo, když jsem byl na VŠ, si neuvědomuji. Nás by se to stejně netýkalo, bylo zkouškové období..

to máme v práci kolegu, který tvrdil, že někdy v šedesátých letech bylo v praze metr sněhu.

mu říkáme aby byl soudnej, že pražákovi nasněží cenťák na asfalt a už vyhlašuje kalamitní stav rovnající se válce s celým světem. to by se muselo vědět. opak byl pravdou- opravdu tenkrát napadlo tolik. já jsem takovej mírnej optimista. pamatuju coby špunt, že v jihlavě tahali tanky trolejáky do kopce.

Kolega nekecal. Nepamatuji tedy šedesátá léta, ale když jsem byl v ZŠ na prvním stupni (1985-89), tak přes noc napadlo asi půl metru a vydrželo to pěkně dlouho. Nějaké nepříjemné důsledky toho nepamatuji, do školy jsem to měl asi půl kiláku ulicemi a auto jsme jako rodina neměli. Ještě si pamatuju, že se na tom blbě bobovalo, byl to takový prašan.

1987, kolem 10-13/1. Opět si to pamatuji naprosto přesně, uvízl jsem na železnici (cca 10 hodin zpoždění), po návratu od rodičů k nám na jih. Místo v NE večer jsem dojel někdy ve 4 ráno v PO, šel jsem tedy rovnou do práce. Ulice neprohrnuté, nad půl metru sněhu(!). To tady máme teď tak za 5 let dohromady.

Pondělí bylo následně celostátně zaměstnancům, kteří se nedostali do práce, omluveno a zaplaceno jako překážka v práci (v průměru). V naší organizaci to byla skoro polovina zaměstnanců.

Můžeš si počíst:
http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1987/1

přesně toto jsem zažil o cca. 12 let dýl. vlaky dofrčely do havl. brodu. mezi brodem a světlou vichřice a dráty fuč. do prahy jsem dojel ve 3 ráno a pěšky se ze smíchova trmácel na barrandov. takový dvě hodiny- kdybych měl alespoň sněžnice... když jsem dorazil, umyl jsem si hubu a šel do práce do desíti do večera. na to že jsem vyjížděl ve dvě odpo. v neděli. říkal jsem si, že se tomu budu za deset let jen smát- zatím mi to nejde přes pysky.