Dress Code ve školách bohužel nemáme. Kdyby byl, nebylo by o čem diskutovat. Ale ani u zahraničních škol, které mají uniformy, tak se mnohdy pokrývka hlavy neřeší.

Podle striktně společenských pravidel, která umožňují ženám mít pokrývku hlavy i v uzavřených prostorách (narozdíl od mužů, kteří musí vždy smeknout - vyjma ozbrojených složek ve službě ), pak by to také neměl být problém.

Nu což, mám pocit, že se tu bavíme o něčem, k čemu (zejména stěžovatelé) nevíme, jak se postavit. Tak stavíme rovnítko a označujeme jako nebezpečné a ze strachu to zamaskujeme aby nám to zmizlo z očí a je po problému.

Utlačováním kvůli naprostým blbostem ale roste frustrace a nedůvěra a klesá ochota vzít společnost, ve které žiju, za svou. Když ona mě vyčleňuje a (pro blbosti) šikanuje, pak já s ní také chci mi mít jen minimální styk.

U Německa ten nejdůlěžitější důvod uvádíš až jako poslední, nebyly vyloučení do ghet (jako ve Francii), byly rozmělnění do celé společnosti a tím s ní splynuly. Ani ve Francii nepřišel ten "největší odpad", problémy způsobují až jejich potomci, kteří nevidí pro sebe žádnou budoucnost. Jsou nezaměstnaní, malá šance na jakkoli úspěšný život, navíc nacpaní v ghetech. Frustrace roste a to plodí problémy.

Proč jako společnost jsme schopni tolerovat mnohem větší excesy, například neprokrytou propagaci fašismu (hnutí skinheads) - osobně znám chlapa všude potetovaného říšskými znaky a šátek na hlavě nás vytáčí k nepříčetnosti?