Když jsme byly malé děti, byly ty vlny napříč, pamatuju si, jak nás baivlo ukusovat to po vlnkách, pak se nějak otočily a jsou tak dodnes. Ale to by bylo to nejmenší. Dřív byly plné náplně, dneska jsou jen umazané nějakou pěnou. Já to počítám podle těch náplní a opravdu to byly tři oplatky plus ta vlnková, protože bylo vlnkové patro a dvě normální patra.

Zlaté to už je novinka a ty mi nikdy nechutnaly, protože byly opravdu zlaté (kakaové). Tehdy to byl název konkrétního produktu, dneska říkají zlaté všemu možnému takže to je něco jiného. Ale ty ostatní, co nebyly zlaté, ale třeba oříškové nebo malinové byly dobré.

Disko sušenky, to jsme měli rádi. A přesně tímhle způsobem (náplň zvlášť).

Margotka si dlouho držela váhu, ale už o ni taky přišla.

Ještě pamatuju Deli. Deli tyčinky snad už ani nedělaji, naposledy pamatuju cosi těžko poživatelného. Ale dřív jsme je měli rádi.

Sedita je ještě jakžtakž, takový jednooký mezi slepými. Orion nebo Opavia neni nic moc. Svého času, celkem nedávno (i když 5 let to klidně už být může), jsme kupovali máslové sušenky popsané v azbuce (ruské, ukrajinské nevím, česky to tam bylo jen přelepené), chutnaly jako ty klasické, co pamatujeme jako děti. Už jsem je taky dlouho neměl, asi už je k nám nevozí (nebo místo sušenek třeba pečou granáty). Co jsem z těch bukvic vyluštil bylo něco jako alenka (spíš jestli jsem si to nevsugeroval podle té holčičky, co tam byla vyražená na každé sušence).

Asi chtějí, abychom byli zdravější, tak produkují nepoživatelnou hmotu, abychom tolik nemlsali. Ale betre to jenom jako konspiraci, stejně tak bych mohl vymýšlet, že je to podle nařízení EU.