Stále víc se utvrzuji v dojmu, že nikdo důvěryhodný se do politické kariéry nikdy nepustí. A vypadá-li zprvu důvěryhodně, brzy se na něho něco objeví nebo se většinou znemožní sám.
Namátkou si vzpomínám na Nečase a Janu "Dře jak kůň" Nagyovou, Kateřinu "biomasu" Jacques ze Zelených, Víta Bártu a jeho odposlechy (Věci Veřejné), Turek z Motoristů (po žních už k němu nepůjde ani Otík, bude bez řidičáku), ...