V Kulhánkově pojetí nebyli jen radikální, ale bylí to naprostí teroristi a hazlové číslo jedna, dokud nepřišli ještě horší emzáci.
Označení pro nepřátelského teroristu, kterého nesnáším a pohrdám jim lichotka není a ekofašos nebyl jejich oficiální název. Tak jim říkal dědeček, aby dal najevo, jaké city k nim chová. Bez ohledu na to, jaké slovo by použil, byla by to nadávka.
Nadávka je to, co je jako nadávka myšleno.
V tom světě se většina lidí ekoteroristů bála a neměla je ráda. Dědeček se jich jen nebál tolik, i když ho nakonec zabili.