A toto si presne povie pár tisíc voličov a potom nebudú mať šancu sa tam nikdy dostať.

A přesně to se také děje a nic s tím nenaděláš. Kdo nad svou volbou přemýšlí a líbí se mu nějaká ministrana, bude zvažovat vysoké riziko, že jeho hlas stejně propadne a hodí to někomu většímu nebo volit nepůjde. Hodí jim to pár lidí z recese, legrace a pár lidí, kteří nerozumí volebním počtům.

Pokud by nebyl žádný limit (do parlamentu 5%), bylo by složení asi výrazně pestřejší, ale o to složitější domluva mezi nimi. Dostala by se tam řada exotů a výsledek politiky by byl spíše katastrofa než výhra, míněno z pokud možno objektivního pohledu správy státu - ne z pohledu konkrétních jedinců, obdivující některé šílenosti propagované některými subjekty.

Líbí se mi reálie v Británii a USA. Dvě strany, vítěz bere vše. Kdyby to tak bylo u nás, vůbec by to nebylo na škodu. Ať vítěz ukáže (jeho jednobarevná vláda), co umí. Ať se nemusí s kýmkoliv dohadovat. Pojistkou, aby se něco totálně nepotento, by pak byly ústavní zákony (i některé dnes "běžné" by mohly na "ústavní" povýšit), které by musely být schváleny výraznou většinou parlamentu.