Co se stane, když nedám napotřetí maturitu?
Dobrý den, samozřejmě počítám s tím, že maturitu na poslední termín udělám,
ale jen pro informaci bych se chtěl zeptat, co se stane, když ji neudělám a to ani na třetí pokus?
Mimochodem jsem prý si slyšel, že zaměstnavatelům na určitých pozicích stačí dokázat odchozené 4 roky na SŠ, že to prý bohatě stačí.
Průměr za známky za poslední 2 roky byl 4,2.
Opravuji didakťaky z ČJ a AJ, ústní mám udělané skoro komplet za 4.
Díky
Pkud ji nedas napotreti, pak treba zadost o opakovani rocniku. Jinak nemas ukoncene stredni vzdelani a v podstate mas jen zakladni.
Jinak spouste zamestnavatelu to vadit nebude - pomocnik na stavbe, kopac, skladani zbozi ve skladu... Proste kamkoliv, kde si vystacis se zakladnim vzdelanim.
Jen otazka mimo - proc jsi sel na maturitni skolu?
Protože rodiče nechtěli, abych šel na učnák, jelikož pro ně bylo učiliště podřadné místo pro lidi.
Nikdo by si neměl plnit svoje sny na svých dětech.
Stejně tak to ukazuje na to, že přijímačky na střední školy jsou jen formalita.
Tady nejde asi jen o přijímačky. To bylo za nás, ale spousta lidí odešla v prvním pololetí (některé jem poté potkal a na učňácích excelovali), někteří si počkali na vysvědčení a pod tíhou známek jim to došlo. Rekordman měl průměr 4,2 (myslím, že měl 5 pětek). Potom se nějak přitvrzovalo na přijímačkách. Nechápu, jak se něco takového mohlo dostat až do posledího ročníku.
A skutečně ten člověk se mohl něco naučit na učňáku, něco, co by ho třeba i bavilo, a takto se trápil 4 roky na škole, kterou není schopný dokončit. To, že učňák je do jisté míry odpadiště těch, co nemají na to dělat něco jného, to za mých učňovských let platilo, ale jak je to dneska nevím (tehdy se chodilo na manažerské a ekonomické obory, když už se chodilo na učební obory, tak jedině kuchař-číšník (ani nevim proč, po revoluci to ztratilo takovou tu exkluzivitu třeba přístupu k valutám, koruna už byla volně směnitelná), kdepak jít na elektromechanika, autoklempíře, zámečníka nebo nedej bože na zedníka).
Já teda jsem začal učňákem, dodnes panují spory o tom, proč, já si pamatuju, že na maturitní obor se požadoval průměr do 1,8, ale hlavně že maturitní obory se prezentovaly jako počítačová škola (já jsem nechtěl sedět u počítače, já jsem chtěl něco dělat; kde jsem skončil je věc jiná). Rodiče vypráví něco jiného. Nic nebylo tak vzdálené pravdě, možná že strávili u počítače o něco déle než my (my měli asi 4 hodiny za celé 3 roky, kde jsme si ukázaly, co je počítač, co je monitor, co je disketa a podobně), ale taky na nich nic nedělali. Pak jsem si udělal průmyslovku, ze které jsem šel na vysokou a tím jsem ještě neskončil, protože zaměstnavatel chtěl, abych si udělal doktorát (sám bych se do doktorského studia opravdu nehrnul, ale když to mělo podporu zaměstnavatele, tak jsem na to kývnul). Takže jsem se na tři roky zdržel, ale nelituju toho, na průmyslovce byla hlavně teorie, na učňáku hlavně praxe. Ale jsme u toho odpadu, opravdu si u většiny svých spolužáků nedovedu představit, že by dělali někde elektriku, i když o největším exotovi ze třídy (platil si ho táta, takže mu procházelo spousta průserů, za které by kohokoliv jiného vyrazili) jsem slyšel, že přišel k rozumu a s tátou (a několika spolužáky) ve firmě pak pracoval celkem slušně.