On ten pohled lidí, kteří ukončili VŠ dávno, bude asi i dost zkreslený, podobně jako pohled starých psů na rozjívené mládežníky/mládežnice.

Já promoval před 40 lety (systémové inženýrství, ekonomická fakulta). Matiky jsme měli 4 semestry, 2 semestry statistiky, semestr algebry. Ač jsem na přírodovědném gymplu (mat-fyz-chem) nemusel těmto předmětům věnovat skoro žádné úsilí (a brali jsme i limity, goniometrické rovnice, řady a integrály), na VŠ to bylo (čistokrevná matika, zbytek pohoda) peklo, velkou měrou i kvůli přednášející, neschopné naprosto cokoliv vysvětlit… kromě politických blábolů a agitací. Fuente by mě mohl doplnit, dotyčnou také zná :) Ani se nedivím, že na ni jedna studentka spáchala atentát, prostě na ni šla s nožem na férovku, zepředu, a píchla ji (ne, nebylo to fatální). Jinak jsme ale měli celé studium docela vegáč :)

Naštěstí tehdy pro náš obor byla matika spíše podružným předmětem. A k programování (Cobol, Fortran, assembler) jsme ji zas tak moc nepotřebovali, moc do hloubky jsme nešli (asi abychom nezavařili školní počítač velikostí kulturního domu a výkonem dvacet roků staré kalkulačky). Nejpikantnější bylo, když se nám pokusili do kybernetiky vpašovat poučky o neustálém růstu socialistické ekonomiky

Na VŠ jsem šel (z pohledu hlubokých reálií socialismu na věčné časy) asi ze dvou důvodů: vojna jen na rok a práce v teple v kanclu.
Po ukončení VŠ jsme chtěli s manželkou (studovali jsme spolu) nastoupit na další VS, na práva. To nám soudruzi nedovolili, že prý máme vracet dělnické třídě, co do nás investovali.