Perzifláž popelky

Dobrý den, zkusí někdo ohodnotit moji perzifláž. Píšu ji jenom tak z dlouhé chvíle. Děkuji za názory, rekce, kritiku, ...

Hanácké ořeche pro popelko
Paňmáma a jeji dvje cere válele furt šonke na gaočo přet televizó, zahomenka celá zaplevelená, proto staré bel furt samá práca, rače dom nechodil, abe nemosel vizet ten bordel, co měl. Tož, jednó si řekl, že s tem neco podělá a přehákl jedno difko z olece abe holkám trocho poklodila. Mino měla Popelka. Bela to moc šekovná difka, još a najednó dum celé bléskal. No nedivte se, kvulivá zabléskamimo domo paňmáma a jeji švice dostale listek z tem, že mužó na candrbál. Taky jedna paňmáma z dědine vekládala, že tam bode aji gór fešné mládenec.
Mladé se take zachtilo, že be verazila, ale cere od paňmáme jo hobovale, že pré gdo jem poklodi jejich bordel, že ač rače vetrhá plevel na záhumence. Tož začala plet, belo ož skoro večerni klekáni a tož oviza staró jedobabo. Jedobaba sprcla popelko, co pré dělá v toto dobo, že proč nende na candrbál. Popelka na ňo hokla, že nebabóni s chlapama, že to je hřéšny a tag. Ale jebobaba jo furt přemlóvala a jo přemlovila, že ji dneská puči svoje stary hábe a škarbale, do keréch se muže oháknót a take drožko z keró se muže svist. A k temo bonos! Za ňo jedobaba záhomenko vepleveli.
Tož popelka se ohákla a na drožce přejela k mládencomo gronto. Dal to nešlo, bela tam fronta, jak na banáne, opovidanéch paňmámen čekajici na tancovanó s mládencem. Popelce se moc nechtělo, ale gdež jož přejela, tag to dlóhó fronto na mládenca vestála. Mládenec bel celé zapocené, furt enom tančel, neměl pauzo, tak mo popelka řekla, že proč s ni nedá pauzo, že sténak tančet moc neomi. Že proč se rače nepudem s ňi nadlábnót hanáckyho občersveni (idla s vesokym množstvim tvargli). Mládenec bel z teho celé ščastné, že mo to povidá, že takovó nigdá nevizel, že jo možná... a fčel bóchalo od kostela pulnoc a popelka, jéžiš měla be ož it spát. Běži dom, za nó mládenec, ale ten furt papá dech, ase měl maló pauzo.
Zétra mládenec furt dolézal na fšecke babe v dědině ešle, nekerá nemá sténě klostó čapo jak ten škrpál. Veskóšel každó, až na jedobabo, co bévala negde lesiko na trojačkách. Vepravil se za ňó, ale ten staré škarpál bel naščesti malé. Jedobaba ho vekopla, ať de za popelkó. A viza! Má sténě klostó čapo jak škarpál! Belo to jasny, mládenec bode s ňó ščastně slóžit v domě paňmáme, pomuže ji s poklózenim. Ešče abe negde olitle, to tak, nédřif možná tak na Ščepána.