Do Francie jsem jel až když mi bylo třicet let a vydělal jsem si na to. Byl to můj sen vylézt si na Mont Blank. Předtím jsem cestoval po horách v Rumunsku, Polsku či Slovensku. Auto naše rodina neměla a kolo jsem dostal vždy od dědy k vánocům (v 6 letech Pionýra, ve 12 Esku a Favorita jsem si kupoval za své z výplaty). Auto jsem si kupoval v 25 letech a bral si na něj půjčku. Každé prázdniny od 15 let jsem měsíc byl na brigádě. Před základní vojenskou službou jsem si odložil peníze a máma mi každý měsíc posílala 100,- Kčs k žoldu. Také na vojně pokud to bylo možné jsem chodil na brigády, abych měl nějaké peníze. Nekouřil jsem a nechodil pravidelně do hospody. Ještě k těm kolům. Naši by je také nesehnali, ale děda bydlel na vesnici kde bylo železářství a velmi šikovný vedoucí, který dokázal sehnat vše a jelikož dědu jako soustružníka občas potřeboval tak byly i ta kola.