Když nám na radiátory montovali měřidla, tak tvrdili, že sousední barák má o 50 tisíc nižší spotřebu. Ale asi to nebylo měřidly, ale spíš těmi termostatickými ventily, které přitom namontovali (stejně jako o rok předtím jim); předtím nebyl způsob jak řídit topení, původní kohouty už nefungovaly.

Tři až čtyři procenta jsou kapkou v moři (jasně vyjádřeno v korunách za celou unii je to hodně, ale v účtu za elektriku jsou to opravdu drobné), to se těžko nějak měří na úrovni domácnosti, natož aby se tomu dal přisoudit vliv elektroměru a ne třeba nové ledničky, pračky a tak dále.

Možná snad jedině namontovat elektroměry (vodoměry, plynoměry) s mincovníkem, jako to bývalo v jistých zemích a dobách zvykem. Už jen na dobu shánění drobných by klesla spotřeba na nulu. Zároveň by tam byl okamžitě vidět ten efekt. Jinak normální člověk dneska vidí jakékoliv dopady až v ročním zúčtování, což neni nijak motivační.

O srovnání provedeném nějakou společností s cizím jménem bych taky dost pochyboval. Není možné, abychom se zateplením důkladnějším jak ve finsku (naše požadavky na zateplení jsou prý vyšší než jsou v severských zemích) jsme měli větší spotřebu. To nemůže být možné, to bude nějaká špatná statistika.

O chytrých elektroměrech jako povinnosti ze strany EU (ovšem EU jsme my, to neni vnější "nepřítel") se mluví už celou řadu let, také se na to připravuje infrastruktura. Naše republika si jak je jejím zvykem vyjednala nějaký ten odklad. Zatím máme "chytré" elektroměry nižšího stupně, které pouze indikují připojený výkon (to jsou takové ty čtverečky nebo jinak vypadající indikátory na displeji, co ukazujou např. 5, 25, 50, 75 a 100 procent výkonu) a průběžně ukazujou naměřenou práci (tyto dvě věci jsou povinné, ale to neni problém, výkon a práci ukazoval už i elektroměř s hliníkovým diskem a mechanickým počítadlem).