Tady u nás na dědině je "šlahačka" opravdu symbolická, a je jedno, zda ji provádějí děcka/spolužáci děvčat ze zédéešky, krojovaní mládenci nebo staří psi. A když píšu symbolická, opravdu myslím symbolická… a děvčata/ženy by IMHO mrzelo, kdyby si na ně nikdo nevzpomněl. Nebo jinak, nikdy jsem za těch pomalu 40 let, co tady žiju, nezarexistroval, neslyšel o nějakém excesu, nějakém "bití". Že se šohaji ožerú a pak blujú na dvoře, to je jiná :)

Myslím, že celé téma je trochu taková bouře ve sklenici vody. A i kdyby byla šlahačka úředně zakázaná, nedokážu si představit, jak by to dokázali kontrolovat v případě, že obě strany to chtějí a děje se tak doma (tedy žádné nahánění jakýchkoliv žen ožralými vagasy někde po městě). Pochopitelně s jakýmkoliv bitím či šlaháním navzdory zásadně nesouhlasím. Ale jak píšu, tohle se u nás nekoná - a pokud by se ve skupině mládenců nějaký takový <píp> objevil, jsem přesvědčen, že si s ním ostatní poradí lépe než vyhláška z Prahy.

Moje upletená žíla má dobře 15 let. Na jeden den ji vytáhnu ze sklepa, obejdu ženskou část rodiny v dědině, nafasuju na ni nové mašle s letopočty a zase na rok schovám. Žíla, kterou měli krojovaní mládence včera na mši v kostele, měla minimálně 4 metry, s tím se opravdu nedá nic dělat, je to jen symbol. Když ještě byla naše dcera doma, jezdili za ni (byla aktivní v jednom národopisném souboru) mládenci i dědiny 15 km daleko a kromě houslí (kvůli zpěvu) jednou přivezli i cimbál. A opravdu, opravdu nikdy nešlo o nějaké bití (čímž neříkám, že neexistuje).