Me jako mestskeho cloveka z Cech (Cechy ≠ Cesko, jen pro jistotu) pomlazka vicemene miji velkym obloukem. Maximalne na chalupe jsme si jako decka upletli pomlazku a obesli sousedy vyzebrat nejake ty sladkosti za nacvicenou basnicku. Dnes uz tuhle tradici ignoruju uplne, takze z tohohle uhlu pohledu je mi vlastne uplne jedno, jestli ta tradice pretrva nebo ne.
V zajmu ostatnich zen nicmene zcela souhlasim s jednim: vyslehani pomlazkou ma byt dobrovolne a symbolicke.
Podle výzkumníků přispívá k malé oblibě pomlázky mezi ženami mimo jiné fakt, že pětačtyřicet procent z nich při ní zažilo bolest. Téměř třetina pak dokonce ze šlehání odešla s modřinami a osmnáct procent Češek při pomlázce prožilo pocit bezmoci nebo ponížení. Pouze každá pátá žena (21 procent) má tento obyčej ráda a pěti procentům dokonce přináší radost či zábavu.
Tradice jsou fajn, ale jen do doby, kdy jsou dobrovolne a lidi se na nich podili s radosti. Mozna by zenam ta pomlazka tolik nevadila, kdyby se nekteri "chlapi" nechovali jako hovada. A ano, vim, ze k tomu nedochazi vzdycky a vsude, nicmene pokud tretina zen rika, ze po vyslehani mely modriny, tak je to prilis vysoke cislo a rozhodne to neni tradice, na kterou bychom meli byt hrdi.
Takze diky vsem muzum, kteri jsou dost silni na to, aby dokazali respektovat zeny a chovat se k nim slusne.