Chtěl bych tady pokecat o různých pohledech na historické události, tedy jak jsou vnímány s odstupem času.

Začnu třeba 15. stoletím a husity. Za komunistů byli vnímáni jako hrdinové třídního boje, kteří povstali proti zlé církvi a panstvu. O 40 let později už můžeme tehdejší události vidět i jinak, než jak si přála komunistická politická garnitura. Že husité nebyli jen hrdinní odpůrci režimu, ale taky z valné části rabující lůza, která zničila, vyrabovala a vyhladila mnoho vesnic, též centra kultury a inteligence (kláštery), zabrzdili vývoj kultury a vzdělání v českých zemích na dlouhé desítky let. Žižka byl sice taktický génius, ale taky loupežník, co dostal mezi husity velkou příležitost vyrůst.
Konec husitů byl komunisty vykreslen jako uplacení části vojsk pány z Prahy proti vlastním bratrům. Přitom to bylo asi trochu jinak, kdy jedna polovina pochopila, že v Evropském měřítku nemůžou dlouhodobě existovat, zatímco fanatický zbytek se rozhodl dál pokračovat v sebevražedném přesvědčení.
Též komunisti vykreslili Zikmunda jako zlou Lišku ryšavou, přitom to však byl právoplatný český (a uherský) král, syn Karla IV, kterej se jen snažil udělat v Čechách pořádek. Dokud po Čechách běhali tlupy rabujících husitů, nemohlo to prospívat ani klidnýmu životu, ani byznysu.

Tím nijak nechci snižovat historický přínos Jana Husa a jeho boje proti dvojí tváři církve (prodej odpustků, nestřídmý život cíkrevních hodnostářů), ale asi ani on sám nečekal, jak bude jeho myšlenka uchopena lidem a pod její záštitou rabovány české země.

Přidejte, co si o tom myslíte, či další různé náhledy z historie. Třeba události 2. sv. války, tam je, zvláště z pohledu současného Ruska, mnoho různých interpretací.