No, nazyvat fixirku tiskarnou je hooodne volna interpretace toho pojmu

A k demiurgovi - no pise hezky, ale ... kdyz uz napise, ze za ta stoleti tam neni jedina znamka eroze, tak by asi dalsi obrazek nemel ukazovat, jak je cela stena porostla rostlinami, ktere v ni koreni, kus steny se vysypal a horni cihly maji oproti rade pod nima vyrazne obrousene horni hrany.
Jestlize pise, ze neni mozne si predstavit jiny ucel ctvercovitych jamek, nez jako kontaktu magickeho stroje na zmekcovani sutraku, tak to znamena dost malou miru predstavivosti, kdyz tesne kolem tech jamek vede moderni kovove leseni pro schodiste - kdybych tam chtel schodiste a mel jsem k dispozici spis drevo nez kov, tak ho pritesam do tradicnich tramu a nazducham presne do tech jamek, abych mel svisle stojiny, zatimco do tech vodorovnych obdelnikovych "trysek" vrazim prkna a mam fajnove schodiste jedna basen - jen bych to jeste opatril zabradlim a pestrobarevne omatlal. Jenze bez udrzby by mi to za par set let stejne uhnilo a priroda to pohltila a zustaly by tam jen jamy v kameni, jake tam jsou videt dodnes.
Nadrz vznikla magickym promacknutim plastickeho kamene a nasledne popraskana vypada uplne tak, jako by byla spasovana z tech jednotlivych bloku, na ktere se v soucasnosti rozpada - a spasovani sutraku (a spalku dreva a tak podobne) se odpradavna delalo tak, ze se jeden necim trochu obarvil, druhy se na nej prsknul a zakvedlal a pak se palici a dlatem ubralo trochu tam, kde byl dolni odreny a horni umatlany. V mensim se to pouziva u spasovavani napriklad kovovych odlitku dodnes. Jen se misto palice a dlata pouzije smirek a pak ta skvira je vlasova, nikoli na prst siroka, jak na tech obrazcich.