Když jsem přebíral papíry, tak jsem narazil i na ten, kam jsem si vloni na jedné přednášce poznamenal zajímavá čísla. Bylo to už loni, ale zase tolik se toho nemohlo změnil.
To, že taková nabíječka může chtít až 22 kW už je asi zastaralé, protože jsem slyšel i o 45 kW nabíječkách (jde jen o to, jaký výkon dokážeme do baterií cpát, aniž bychom je příliš poničili, nebo protopili víc, něž v těch baterkách zůstane). Čili je tu pořád ten problém, že lidi přijedou domu a strčiji auto do zásuvky. Ale to je už dostatečně známý problém a s tím se nějak počítá, aby to nedopadlo jako s přímotopy v devadesátých letech. Možná že toto bylo poznamenané v souvislosti s nabíječkama na veřejném osvětlení, už nevim.
Druhá věc je, že pokud se počítá se 6 miliony osobních automobilů, vycgází potřebná energie na 9 TWh ročně, což je produkce 15 Temelínů, jen pro jejich nabíjení. Nevím, jak se k tomu číslu přišlo, ale snad se nějak ví, kolik najezdí auta kilometrů a nepočítá se s tím, že všichni jezdí na plný dojezd každý den (jsou přece i sváteční řidiči).
Ale nedostatek energie je závažnější problém, než to, že je potřeba nějak zajistit, aby se nabíjení vhodně rozložilo v čase (ostatně existují i koncepty vybíjení, tedy podpory sítě elektromobily (V2G - Vehicle to Grid) a další vychytralosti). Otázka energetické bilance se ale řeší už roky (poprvé jsem o tomto potenciálním problému slyšel zhruba v roce 15). Moc jsem neslyšel, že by se řešilo, co se stane s ropným průmyslem, což není rozhodně malé odvětví, a zdaleka neprodukuje jen palivo, ale i řadu dalších věcí, které ale jsou často jen vedlejšími produkty právě výroby paliva. Bylo by podle mě rozumné takové výrobky vytipovat a hledat i jejich náhrady, jinak bychm mohli být neile překvapeni..
Třetí poznámka, kterou jsem si udělal se týkala vodíku. V palivové články (tedy jakousi reverzní elektrolýzu vodíku a kyslíku na vodu za vzniku elektrického proudu) se vkládá poměrně velká naděje, i když stále má tato technika své mouchy. Tím, že je to technika drahá, tak se používá spíš demonstrativně ve veřejné dopravě, vodíkové autobusy má několik měst (vždy je kolem toho dost publicity a pak to utichne, takže nevím, jestli protože experiment skončil (patrně neúspěchem; konstatováním, že je to drahé a pod) a nebo se přešlo na rutinní provoz), vodíkový vlak se ukázal i v naší republice, ale opět jde o experiment a demonstraci. V té souvislosti jsem si poznamenal, že z 1 kg vodíku vznikne 20 kilo vody. Přičemž spotřeba automobilu je zhruba 1 kilo vodíku na 100 km, autobusu 8 kilo a vlaku 250 kilo. Neumím si představit, jak vypadá kilo vodíku, tím jak je to lehký plyn, za normálního tlaku lehčí než vzduch (ve vozidlech se skladuje stlačený, taže nebudou létat), tak je to mimo mojí představivost. Ovšem 20 kilo (= 20 litrů) vody si představit umím. Ta voda pak může být problém, ne že by bylo těžké po nějakých kilometrech vylít kýbl (spíš se asi bude odlučovat nějak postupně, ani to nebude znát), spíš jde o to představit si takovou šňůru aut na dálnici, a každé vyprodukuje takové množství. Jaký to může mít vliv na lokální nebo globální klima je otázkou, kterou se možná nikdo moc nezabýval. (Já bych čekal spíš pozitivní vliv (nepočítám vznik náledí při teplotách pod nuou, to je spíš problém technicky), přecejenom voda je život, ale těžko říct, bez nějaké hlubší analýzy. Prý už s tím někde ve světě, kde jsou dál než my mají problémy, nebylo však zmíněno jakého charakteru.)