Na takový případ je dobré oprášit stará elpíčka (gramofony jsou ještě poměrně běžně dostupné). Ono sice existují reedice a remastery (i poměrně starých věcí), ale většinou je to spíš něco jako "kompletní výběr." Nevím podle jaké je to logiky, ale výběr přece není nikdy kompletní. No ale abychom nepochybovali, už nebývá kompletní, ale nejkompletnější (vytvářet další stupně od adjektiva kompletní (a jiných, napadá mě třeba optimální) je samo o sobě nesmysl).
Asi před rokem možná je to už dýl (musí tžo být dýl, bylo to dlouho před korónou) se mi dostalo do ruky pár pop LP z osmdesátek. Nebyli to moji oblíbenci, ale uvědomil jsem si, že některé písničky jsem opravdu slyšel naposledy zhruba v době jejich vydání. Ale rád jsem si to poslechnul. Jde o to, že z každé desky se uchytí jedna možná dvě písničky, které se v rozhlase hrají dodnes a ostatní beznadějně zapadne a zůstane jen někde hluboko ve vzpomínkách.