Studium architektury vs stavebního inženýrství
Zdravím, chtěl bych se vás zeptat jestli máte nějaké zkušenosti se studiem na ČVUT FA nebo na ČVUT FSv jak tak od okolí slýchám tak studium architektury je o mnoho těžší než studium stavebního inženýrství.
Díky za radu.
A co z toho tě baví? Jsou to vcelku odlišný obory.
Je dost opruz se živit něčím, co tě nebaví.
To kdyby věděl. https://debaty.net/discussions/3056235-vyber-vs-technicky-obor
Nevím, jestli se to teď s novou budovou (namísto parkoviště před studentským domem (alias červenou menzou)) nezměnilo ale dřív se na obojí chodilo do stejné budovy. Od doby, co tam namontovali turnikety jsem tam byl jen párkrát, ono doprošovat se vrátného, aby nás pustil (průkaz čvut měl na to fungovat, ale často nefungoval, a když jsme se na něj dostali dovnitř, nešlo to ven...) se nám nechtělo (a to nemluvím o doktorském studiu, kdy se mi na těch pár návštěv nechtělo si tu legitimaci pořizovat, to jsem se takto "vloupával" na dopravní fakultu Na Florenci a FEL na Karláku a možná i jinam, v dejvicích je naštěstí průchoďák tam to potřeba neni). Předtím jsme tam chodili cestou z menzy do student bazaru, myslím že potom už to za to ani nestálo. Tak to by byly moje zkušenosti s budovou, nikoliv s obory; mám úspěšně vystudovaný FEL.
Přišlo mi, že je to tam genderově vyváženější než na FEL a FSI, kde byla převážně mužská společnost.
Nakolik je to či ono těžké je otázkou individuálního hodnocení, jsou to související, ale odlišné obory. Takže ani obdoby underfel (jistě budou mít i tyto fakulty nějaké neoficiální studenstské stránky) nemusí nutně být tím pravým informačním zdrojem. Studium na VŠ je těžké samo o sobě víceméně bez ohledu na obor. Jak se totiž začně něco pitvat ("jak jste, studente, přišel na to, že 1+1=2..."), přestává to být zábavné. Hlavně první ročníky jsou dost beznadějné. Ale jak se nabyté vědomosti začnou spojovat a věci začnou dávat smysl - člověk už se neučí na 10 oddělených předmětů, ale na předměty, které spolu souvisí (na FEL to bylo někdy ve čtvrtém ročníku), to konečně člověk začne mít pocit, že studium má smysl. Do té doby jsem pořád přemýšlel, jestli to mám zapotřebí.
Například ten důkaz, že "1+1=2" vychází z toho, že (kromě mnoha dalších nezbytných věcí) přijmeme předpoklad existence prázdné množiny.
A nevím, jak přesně rozsáhlý aparát je k tomu potřeba, ale pod 50 stránek definic, vět a dalších matematických záležitostí to zaručeně nebylo. Pravda je, že v prváku jsme se tak daleko nedostali, to až později.