Ono to bylo ještě trochu jinak. V létě chudina chodila bosa a v zimě dřeváky. Ti majetnější pak na zimu kožené botky, které se dědily. Mám doma knihu pamětí pána, který popisuje život chudého kluka před rokem 1900 a je tam vše podrobně popsáno. Popisuje tam jak asi v druhé třídě (v první měl na psaní břidlicovou tabulku a křídu) potřeboval mít do školy sešit. Jelikož peněz nebylo na zbyt, tak máma šla ke kupci a koupila dva archy papíru ty rozřezala na příslušnou velikost a nití sešila - a byl sešit. První opravdový sešit dostal až od církve jako podporu chudým dětem. Také tam popisuje jak se ráno v zimě do vlhkých a zmrzlých bot těžce dostával, jelikož v místnosti kde spal ještě s třemi sourozenci v jedné posteli, pod jednou peřinou v zimě mrzlo.