Videoklipy bez strihu
Neznasam rychle strihy, vo filmoch, v tv, vo videoklipoch. Reziser chyti dobry zaber, zacnem sa nan sustredovat a drb...strih na iny uhol pohladu.
Naopak ma rad videoklipy robene bez strihu.
Alfred Hitchock chcel natocit celovecerny film bez strihu, bohuzial uz nestihol, ale v kazdom pripade by bol zaujimavy.
Ak mate nejaky tip na klip, ci video bez strihu sem s nim.
Okrem toho, ze je to na jeden zatah je to tocene za bezneho dna bez uzavierok a pacia sa mi ti nahodni okoloiduci ako ten klip doplnaju. A pesnicka ma prijemny nadych 80-tych rokov.
Klip člověče nevím, ale nedávno jsem se díval na film 1917 a ten je natočen jakoby na jeden tah, jednou kamerou bez střihu (nevím jak se tomu říká odborně, sekvenční snímek ?).
https://www.csfd.cz/film/708117-1917/prehled/
https://youtu.be/hQi23HxHG58
Tip na něco dobrého nemám, ale jinak mi mluvíš z duše. Kdyby to bylo možné, sebral bych filmařům a režisérům počítačové střihové jednotky a aby to museli střihat na klasickém filmu.
V hudebních videoklipech mi to až tak nevadí, poslouchám hlavně hudbu, ale i tam je to nepříjemné. Nejhorší jsou snad televizní hudební pořady, jedno jakého druhu. To dokážou nasekat záběry snad na půl vteřiny. Než člověk na scénu zaměří oči, už je tam záběr jiný a opět.
Například záběr na kytaristu, který hraje zajímavé solo a mě by třeba zajímalo se alespoň několik vteřin zadívat na jeho práci rukou.
Záběr na hmatník kytary, sekunda a záběr je pryč. Ale kamera se tam vrátí třeba několikrát za skladbu a vždy na sekundu. Odvracím oči.
Vždy si říkám, proč se při přípravě pořadu dělají s tak nákladnou scénou, když často za celý pořad nestihnu si něco prohlédnout.
Někdy mi to připadá, že ty tlačítka střihu mačkají do rytmu, jako by na to hráli. Když už vydrží několik sekund záběr na zpěváka, tak alespoň několikrát prostřihnou úhel záběru, nebo detail s širším záběrem. Celý pořad je tak rozsekaný, já tomu říkám televizní bliky.
Kdysi dávno, jsem chodil do tehdejšího Svazarmu, kde jsme měli Hifiklub. Jedním z témat bylo i filmařské umění.
Dodnes pamatuju základní poučku. Záběr nesmí být tak dlouhý, aby diváka nudil. Ale nesmí být tak krátký, aby divák nestihl se v záběru orientovat. Tohle už se asi ve filmařských školách neučí. Naopak už několikrát jsem slyšel, že se třeba tvůrci videoklipu chlubí, že klip obsahuje třeba dvě stě střihů. A dokonce se najdou takoví, co to oceňují.
Výkvětem filmařského umění jsou tel. seriály, zejména tzv. mýdlové opery, hlavně ty zahraniční. Můj kolega z práce tomu říká mluvící hlavy. Záběr na první hlavu, která něco říká, střih na druhou hlavu, která něco říká. Střih na první hlavu........ kolem dokola.
Asi je to dnešními požadavky. Pořad musí být rychlý, strhující, dynamický. A tak si tvůrci myslí, že toho dosáhnou obrovským množstvím střihů. Výsledkem alespoň u mě je, že to otráveně vypnu.
Mam takmer totozne zazitky, tiez som chodil na kamerovy kruzok v 80 rokoch a tiez si pamatam este nejake tie pokyny, co sme museli dodrziavat pri toceni zaberov v meste.
Presne tak, je to z roka na rok horsie, aj ked ja uz vlastne TV takmer vobec nepozeram, takze mi to moze byt jedno vlastne.
Ta "technika" sa v klipoch pouziva preto, aby sa ludia neunudili k smrti. A vo filmoch tiez preto, ze inak ich ani natocit nejde.
Ak vynechame staticky natocene videoklipy v ktorych spevak iba stoji a "spieva" do kamery, tak nezostane takmer nic. Skus pogooglit, ale asi najdes iba podobne sracky
Doporucit mozem stare Ceskoslovenske videoklipy v ktorych sa strihmi vacsinou setrilo - za vrchol by som oznacil skladbu z recitalu Proudy
Mne to vysvetlovat nemusis naco je strih, moj prispevok je o tom, ze sa to uz s tou dynamikou a strihom prehana a to uz takmer vsade. Je to proste taka blba moda.
Mimochodom mam tu ukazku od rovnakej spevacky ako sa to nema robit. V urcitych fazach ide jeden strih za druhym, na nic sa neda sustredit, pocit z celeho klipu je viac ako rusivy.
Napadla mě
od Bergmana. S těmi střihy si ale nejsem ouplně jistý (jsou tam, ale v režii padesátých let). Hrát šachy se smrtí je dost dobrý nápad
...
Jasně, že mi rychlé střihy taky vadí. Třeba videoklip, kde je zpěvák obklopen kráskami a pak si musím klip pustit znovu a vyčíhávat tu moji nej kočku.
Vzpomínáte na klip Dušana Grúňa Butterfly? Seděl na židli, půl minuty záběr na jeden profil, půl minuty na druhý, pak zepředu...
vůbec jsem se nenudil, oba profily měl jinačí, protože jeden koutek úst měl dolů a vypadal prostě jinak.
Ovšem u porna... 5ti minutový záběr je fakt na *ovno.
Jednoznačně nejhorší je pro mně film typu Blair Witch, kde je děj zachycen jakoby amatérem z ich-pohledu, který si v obchodě koupil tu jedinou kameru
bez jakékoli stabilizace obrazu, to nedávám vůbec a délka sledování nepřesáhne 2 minuty, to bych vraždil snad.
Akčná scéna z kanadského seriálu, začína o 7:25 a trvá trinásť minút.
Ruská verzia pesničky:
Ti Kanadania ma dostali, pozrel som si to dokonca cele a je to nadpriemerne spracovane. Celkom na to zobralo.
Na Rusoch ma zase zaujalo ako to mohol pilot dronu zvladnut, to technicke spracovanie bolo tazke a navyse to bolo aj celkom vtipne.