Vybavilo se mi, někde se psalo, že student předložil pedagogovi svůj výtvor a pochlubil se, že napsání mu zabralo (snad) jen jeden den. A zeptal se: "Chcete vědět, jak jsem to psal?" Pedagog to přečetl a odpověděl: "Ne, ale chci vědět, proč jste to vlastně psal."
Pokud mi někdo předloží takovéhle veledílo a já mu nestojím ani za to, aby se omluvil, že tam mohou být nějaké pravopisné chyby, protože ...., tak on mi nestojí za to, abych to po něm četl.

Jedna dívenka dala kopačky amantovi, když jí napsal, že se mu "vrila do srdce" (ne, nebyl jsem to já).