Mnohdy když by se hodil mobilní kontakt, tak to z nějakého důvodu nejde. Tak třeba jsem měl co do činění s jednou firmou, na toho člověka se kterým jsem jednal jsem měl mobilní kontakt. Po nějakém čase jsem po něm zase něco chtěl, ale kontakt nefungoval. když jsem se na toho člověka dokontaktoval jinak, tak mi sdělil, že jeho původní mobil leží někde v šumavských hvozdech. Nebo jsem u nějaké firmy něco objednával, volali mi akorát, když jsem řídil (nemusíte mi to věřit, ale já když řídím tak nemobiluji), když jsem mohl bezpečně zastavit, volal jsem zpátky, dovolal jsem se na ústřednu, paní mi řekla, že když od nich někdo volá na mobil, tak to jde přes společné číslo a ona neví, kdo mi volal.

Kdysi jsem mluvil s nějakým člověkem z jiné firmy. Prý mu šéf dal služební mobil. On ho v práci s sebou nosil, když padla, mobil dal na nabíječku a šel domů. Druhý den mu šéf vytýkal, že s ním večer chtěl mluvit, ale on to nebral. Tak mu odpověděl, že pokud bude muset být trvale v kontaktu, tak že nejdřív dojdou do mzdové účtárny a zvýší se mu mzda. Tak mu šéf ten mobil zase sebral a on má ve svém volnu pokoj.

...vola, ze mu do toho neco vlezlo/prijde dyl/jindy/jinam...

Možná, pokud se ti to stává častěji, není od věci v přiměřeném předstihu před tou schůzkou mobil vypnout, ať se ten šmudla snaží přijít včas.

Něco takového praktikoval kolega - služební mobil neměl, tak důležitý zase nebyl. Ale ředitel svolával neplánované porady ke konci pracovní doby, když tam musel být kolega a přetáhlo se to přes konec pracovní doby, on dojížděl vlakem, tak nestihl odjezd a musel čekat na další vlak. Tak prý si zvykl úderem druhé hodiny přestat brát telefony. A taky to šlo.