To lidské je ale naprosto opodstatněné. Bavíme se tu pořád o výhodách/právech/povinnostech vůči státu. Jak by se měl změnit přístup státu vůči koni, nebo třeba motorce, když by se s ní někdo "oženil". Bavme se prosím o různých párech lidí, kterým by se dalo říkat rodina. Vřele doporučuji třeba dokument Nerodič (rozhovor s režisérkou).

Já třeba patřím do těch 10%. Proč? Přestože máme společně děti, společně dluhy, společně bydlení, máme se rádi, je nám spolu dobře. Prostě není prostě čas plánovat nějakou svatbu a ani zbytečně peněz na něco, co právě "tradice" od svatby očekává. Pokaždé, když na to dojde řeč, tak se osypu, co všechno i pro "obřad" ve čtyřech je třeba zařídit a naplánovat, a že by nám rodiny neodpustili bez nějaké rodinné oslavy. Což jsou výdaje, které si nemůžeme dovolit. Tak to zas jde k ledu.
Přestože stát ví, že bydlíme na stejné adrese, že máme obě děti společně, tak mi neumožní partnerku na mateřské odečíst z daní. To je jen pro manžele. A i když se vezmeme, tak budu muset každoročně nosit potvrzení do daňového přiznání, že si slevu na děti uplatňuju jen já, přestože stát má obě naše přiznání k dispozici a může si to zkontrolovat. A naopak, když nejsme svoji a nedejbože bychom se rozešli, stát stejně bude muset řešit výživné a péči o děti, pokud bychom se sami nebyli schopni dohodnout. Tak jaké výhody pro stát ta instituce má? A jaké výhody to má pro mě?