Váš nejkrásnější umělecký zážitek
Po smršti politických debat nahazuji téma z jiného soudku: co považujete za Váš nejkrásnější zážitek, spojený s uměním. Může to být nějaký koncert, film, kniha, socha, obraz, ... - zkrátka cokoliv.
U mně jednoznačně vede záznam divadelního představení muzikálu Fantom opery z Roayl Albert Hall, konaný u příležitosti 25 let vzniku muzikálu a jeho nepřetržitého uvádění na Londýnské scéně (záznam před pár lety běžel opakovaně na ČT ART).
Je to mrazivě dokonalé a nadpozemsky krásné představení, neuvěřitelná pastva pro oči i uši. Všemu vévodí výkony ústřední dvojice Fantoma (Ramin Karimloo) a Christiny (Sierra Boggess). Sám Andrew Lloyd Weber označil Sierru Boggess za "nejlepší Christinu všech dob". Už jsem to viděl snad 10x a vždycky mě to ohromí, obdivuji zejména andělskou Sierru Bogges, kolik emocí dokáže dostat do svého úžasného hlasu. Malé ochutnávky: část titulního duetu, Think Of Me, Masquerade.
Bude to možná znít divně, ale asi pražský koncert Sepultury - představení alba Roots.
Proč by to znělo divně? Každýmu se samozřejmě můžou líbit jiný věci. Na mě už je Sepultura moc tvrdá a málo melodická - ale zase někomu se může zdát melodická až-až.
No samotný groove metal, i když si ho rád poslechnu a Sepulturu mám rád, bych zase za nějaký extra kulturní požitek nepovažoval. Ale tohle bylo vyloženě představení, Roots údajně vychází z rytmů brazilských indiánů, takže se Sepulturou do bubnů mlátili i ti indiáni (prý indiáni, čert ví, jestli byli praví). Mělo to každopádně náboj, ježily se z toho chlupy na rukou. Podobně jsem prožil první pražský koncert ZZTop, ale na ty sem se těšil jak malej už předem... Na Sepulturu mě vytáhl kamarád a zacloumala se mnou bez předchozího očekávání.
Grave Digger před třemi lety ve Zlíně.