Psal jsi, že čtvrtina mladých chce žít jinde. Příliš vysoké číslo, aby to byli jen ti schopní. Ono to nemusí být jen politickou, či jinou situací, ale i momentálním stavem jedince. Jak píše Merlouska, aktuálně je v Německu a má tam fajn práci a šéfa. Když tu fajn práci a šéfa budou mít lidi i u nás, tak taky budou najednou spokojení. Když máš debilní práci a debilního vedoucího, bude ti blbě jak u nás, tak v Německu.
A co já tak sleduju politickou situaci ve světě, tak nakonec jsem rád tam, kde jsem. Tak nějak tu máme víc svobody, než v mnoha západních zemích, kde salámovou metodou o ni přicházejí.
Jasně, máme tu politickej bordel, byrokracii, korupci, kamrádšofty, ale to je všude na světě, protože všude jsou jen lidi. Někteří lidi mají pocit, že to dřív nebylo - rozdíl je v tom, že to dřív nevěděli, to se do médií nedostalo. Stejně tak pocit, že to na západě není - média přirozeně budou informovat o bordelu ve vlastní zemi, ze zahraničí se k nám dostanou jen střípky. Bývalá kolegyně žila přes 20 v Itálii, že prej je tam stejnej bordel v politice, jako u nás, ne-li ještě větší. Takže netřeba mít iluze, že jinde je to pohoda.