Ale ta možnost kontroly měny prostě k plnohodnotnému ovládání fiskálních nástrojů chybí. Pokud například dojde po emisi dluhopisů ke zpevnění měny (což na úrovni státu už neovlivníš), může se stát, že dojde k předlužení i při původně dobře propočítaném záměru.
Nebude pod kontrolou měna - fiskální nástroje budou omezené. Buď svou podstatou (jak bude stát počítat, kolik si může na dluhopisech dovolit, když nedokáže predikovat, kolik bude skutečně splácet?) nebo - a to je na tom asi to nejlepší - budou omezeny z EU (nebo EK, ECB, to je úplně jedno) právě z toho důvodu, aby jednotlivé státy nemohly ohrožovat měnu (protože ten vliv tam je a pak je to jen otázka "množství"). A argument bude, že stejně nemá opodstatnění fiskální politika jednotlivých států, protože měna je společná. Harmonizují se daně (reálně plánováno, vlastně se jen čeká na vhodnou dobu), možnost dluhopisů se nejdřív omezí třeba na nějaké to promile HDP etc. etc....

Tak to bude probíhat a přijetí € je jen jedním z kroků a podmínka pro další harmonizace.

Já se moc nechci dohadovat, jestli je lepší vlastní měna, nebo měnová unie, ale původní, na co jsem reagoval - že vzdání se měny znamená ukrojení části státnosti. A to tedy znamená.