Ale jistěže Mečiar chtěl samostané Slovensko. Kdyby nechtěl (a nepředpokládal), nekandidoval by, stejně jako Klaus, v roce 92 do SNR, ale do FS. Nesmíš mu všechno žrát.
S odstupem času bylo to, co Klaus s Mečiarem dohodl, to nejlepší, co šlo - pro oba státy. Jak by se asi vyvíjelo do 2-3 leté postupné rozdělení? Tak, že by trvalo 6-8 let (nepraštli by do toho před koncem volebního období, tutově by se to natáhlo do druhého) a ke konci by byl asi docela bugr, protože by bylo dost času na to vyčítat si, co komu patří, co komu kdo dluží a na co kdo má právo. A jak čechům (obyčejným čechům, ne politikům) bylo v roce 90-92 celkem jedno, jak to dopadne, protože vlastně nikdy moc nechápali "o co sakra slovákům jde?", tak v průběhu let handrkování by jim to pomalu došlo. A protože slováci byli národnostně citlivější už od začátku, nemuselo by to po dejme tomu 5-6 letech stavu "pozvolný rozchod" být se vztahy vůbec nic růžového. Jestli byly na Slovensku po rozdělení turbulence, tak tohle by bylo imho horší.
2-3 letá příprava by byl pro čechy eufemismus "Chtěl jsem z čehúnú ještě dva tři roky tahat prachy, ale Vašek mi to nespolk." Na začátku devadesátých let žilo v Čechách hodně pamětníků v produktivním věku, kteří ti na férovku řekli: "Kdybys věděl, kolik se toho za Husáka narvalo na slovač..." a ti by tutově dlouhou "přípravu na rozdělení" ze slovenské strany brali jako prodlužování vysávání peněz.

Klaus s Mečiarem udělali to nejlepší, co mohli.