Možná proto, že jednáním, konáním, ani smýšlením to kanaďan nebyl, jen tím štemplem v papírech. Byl to kanaďan pouze nálepkou, jinak nic.
To mi připomíná uvažování u nás v práci, když se vydává materiál. Na začátku dostane skladové číslo. Když dostane špatné skladové číslo, tedy takové, které ho definuje jako něco, čím není, začnou se dít věci.
Třikrát vracím, že to má být charakteristikou lesk a ne mat. Když dostanu mat počtvrté, jdu se podívat, jestli se nezbláznili. Nezbláznili. Jen ten mat má skladové číslo pro lesk. A skladové číslo (pas, občanka..) je nade vším.
Zákazníkovi to ovšem nevysvětlíš, jeho skladovým číslem neutřeš a světe div se - všimne si, že se to neleskne. Změnou názvu totiž podstatu nezměníš. Maximálně časem změníš význam názvu - to opravdu chceme?
Možná ano, přivádí mě to k těm historickým kanálům. Terorismus bylo úplně původně násilné jednání vládnoucí vrstvy vůči obyvatelstvu. Postupně se smysl měnil tak, že jde o jednání vůči (civilnímu) obyvatelstvu, ale ta vládnoucí vrstva z toho pozvolna vymizela. A teď už se to začíná používat i ve smyslu útoku na vládnoucí vrstvu. Což jsem nedávno viděl na jednom historickém kanálu v historickém dokumentu o Spiknutí střelného prachu. Dodnes jsem si myslel, že podstatou šlo o politický útok, tedy atentát, v dokumentu se ovšem jednoznačně mluvilo o teroristickém činu a aby toho nebylo málo, jednoznačně to bylo srovnáváno s útokem na dvojčata.
Ten původní smysl se úplně otočil. No a jak pak diskutovat, když lze jednu věc chápat zároveň jako ano i ne.
edit: V mnoha takzvaných vzdělávacích pořadech jsou nesmysly až to bolí. Odhaduji, že už tak patnáct let. Samozřejmě, že ne ve všech, ale třeba v tématech, o kterých opravdu něco vím, jsem si toho všiml už několikrát. Většinou jsem si řekl - jsou to prostě blbci, ale párkrát už jsem si říkal - proč?, to přece musí mít důvod, tohle nemůže být omyl z nevědomosti...
No a takhle my tu žijem, chce se zakončit.