Já jsem kuřák. Byl jsem kuřák, pak jsem na několik let přestal, pak opět začal (nebudu řešit proč).
Když jsem přestával, tak asi na tři pokusy.
Přestal jsem "ze dne na den", prostě od 1. 9. nekouřím. Postupné omezování nefunguje, je nutné to utnout.
Abstinenční příznaky jsou v podstatě dvou druhů. 1) zvykový. Na něj fungují právě žvejkačky (normální), bonbóny, sirky v hubě místo cigára a tak podobně. Na nervózní ruce zabírá něčím je zaměstnat, rubikovkou, kytarou, čimkoliv.
Druhej příznak je řekl bych 2) fyziologický a ten je asi zákeřnější. Od prvního dne se vrací "chuť", ovšem je vždy jen na několik minut. Obyčejně rychle odezní a s postupujícím nekouřením se frekvence "chutě" snižuje. Přibilžně po měsíci jsou tyhle "chutě" asi nejhorší (i když frekvence už může být poměrně nízká), pak to začne odeznívat a po cca třech měsících člověk sice není "čistý", ale dá se říct, že to zvládnul. Pak už je to jen lepší a lepší.
Ovšem, nikdy nebudeš nekuřák, ale pouze abstinující kuřák (je to stejné, jako s alkoholismem). Nicméně po 5-6 měsících se jako nekuřák budeš cítit a je to normálně hratelné. Chuť na cigaretu ale může překvapit klidně po letech, není to ale nic, co by nešlo bez potíží korigovat. Prostě jsi to kdysi "uměl" a nezapomíná se to.

Podle mě nefunguje přestat kvůli někomu, nebo kvůli něčemu. Nemá to základ. Přestat musíš kvůli sobě, protože tenhle důvod se nemůže nikdy ztratit, je nejtrvalejší, protože je sobecký.

Ovšem - je to jen moje zkušenost, někdo jiný to může mít jinak.