Klasika v našem super-hyper. Člověk po příchodu zjistí, že je zase všechno jinak. Že zase netuší, kde je ocet, tatranka, hajzlpapír, kečup, cukr. Protože nějaký moudrý managor usoudil, že "…když všechno přehážeme, zákoši budou bloudit a koupí nejen to, co (ve slevě) chtěli, ale i další předražené věci".

Opravdu oni mají dojem, že kupující jsou takoví pitomci, aby jim to žrali a ještě se to pochvalovali, že díky takovéto změně objeví i jiné důležité věci, které by jinak zapomněli koupit? Opravdu si myslí, že když na barevně odlišenou cedulku k nějakému předraženému výrobku dají nápis "diskontní cena", "akce", že zákazník za 49,90 bezmyšlenkovitě koupí, když jinde stojí 27,90 (moje konkrétní včerejší zkušenost)?

Připadají mi úsměvné ty jejich marketingové zásady (např.: nejlépe se prodává zboží v regále ve výšce očí), ta jejich škatulata. Mě tedy takovéto manévry jednoznačně znechutí a než abych každou věc hledal po celé prodejně, koupím to nakonec jinde. Ale možná většina lidí to má jinak, jsem možná jenom chyba v systému.

Nebo je nás chyb více?