Remarque mě zaujal na SŠ. V povinné četbě (seznam asi 150 knížek a vybírali jsme 20 - ještě tam byl nějaký požadavek na počet českých a cizích atd.) jsme měli Na západní frontě klid a Tři kamarádi. Na tu první jsem dostal nějaký referát, tak jsem si to přečetl a docela mě to zaujalo. No, u maturity se musí něco říkat i o autorovi, tak je samozřejmě taktičtější mít od každého co nejvíc knížek (protože se nemusím učit 20 autorů, ale třeba jen 8). Tak jsem si půjčil Tři kamarády. To mě zaujalo ještě víc, než první knížka.

Po maturitě jsem nic číst nemusel, tak jsem si řekl, že si od něj půjčím ještě něco, protože z toho maturitního výběru to byl jeden z mála fakt čtivých autorů.

Nakonec se mi povedlo najít známého v antikvariátu, tak jsem pořídil Černý Obelisk (dokonce vydání s hranami listů natřenými na černo - originál), příběh se mi líbil snad ještě víc, než Tři kamarádi. A taky jsem pořídil Noc v Lisabonu (taky hodně zajímavé).
Pak jsem si někde půjčil ještě Jiskru života a Cestu zpátky, ale to mě moc nechytlo. Jiskra se číst ještě dala (trošku mi tam chyběl ten jeho specifický humor - vzhledem k tématu to nebylo až tak nepochopitelné) a Cesta zpátky mi přišla dost nic moc.
Tyhle dvě trošku utlumily moje nadšení z jeho knížek, tak teď chvíli jsem od něho nic nečetl.

Ještě jsem od něho četl nějaký soubor povídek, tam byla čtivá jedna (myslím ta první) a zbytek taky žádná sláva.

Student VŠ, 22 let.