Ahoj všem.

Poslední dobou ze zjasňují obrysy některých skutečností, které ještě nedávno byly jen mlhavými doměnkami. Zkusím tedy sesumírovat některé události z poslední doby a hledat odpověď na otázku, jestli uprchlíci jsou to pravé zlo, kterého se máme bát.

Pozn: v textu budu místo ISIS používat název Daeš. Toto jméno používají sami arabové a extrémistům se nelibí, protože je velmi podobné dvěma hanlivým výrazům (v arabštině).

Začnu celkem jednoduchým krátkým logickým řetězem událostí, na jehož konci je to, co mi opravdu nahání strach.
- V Syrii Asadovi a Ruské síly dokončují likvidaci Aleppa. Neštítí se přitom zabíjet civilisty ve velkém, včetně vybombardování nemocnice. Je v celku jedno, kdo z nich to dělá, jiné státy tam nelétají.
- V lednové zprávě o počtu obětí v Syrii mají Rusové a Asadova armáda na svědomí zdaleka nejvíc (civilních) obětí, Daeš jim rozhodně nesahá ani po kotníky.
- Aleppo mělo přes 2 miliony obyvatel. Většina z těch lidí, co tam ještě zbyli je nyní, díky ofenzivě na útěku směrem k Tureckým hranicím. Obávám se, že do Ruska asi nezamíří.
- Rusko zároveň v Evropě podporuje radikální nacionalisty (nacisty) - napřáklad sponzoruje FN, kteří ovšem jakékoli uprchlíky by nejraději zabíjeli.

Jak může jedna země uprchlíky zároveň vyrábět a zároveň proti nim poštvávat jiné?
Z těhle čtyř věcí je naprosto zřejmé, že Rusko naprosto cíleně vytváří statisíce uprchlíků pro Evropu. Přikláním se tedy k názoru, že to není ruská priorita číslo jedna v Syrii, ale (velmi vítaný) vedlejší efekt, i když to na situaci vůbec nic nemění. Zároveň tu podporuje odpor proti nim.
Cíl je naprosto jasný - rozložit těmito protichůdnými požadavky EU. A z toho doslova mrazí. Osyřelé státy budou snadným cílem mocenských her a peněz Ruska. A z toho už ovšem běhá mráz po zádech.

V tomto bodě bych mohl skončit, už z toho je zřejmé, že jakoukoli hlasitější podporu Rusku tu může vyslovovat jen idiot - protože tím podporuje vyhnaní ještě většího množství uprchlíků pro Evropu. Jak může náš prezident obhajovat Rusko a zároveň štvát proti uprchlíkům? Vždyť ty dvě věci si vzájemně protiřečí. Buď je idiot a nebo sleduje cíle, které ovšem rozhodně nejsou v zájmu České Republiky.

Přidám však další střípky, které skládají ještě děsivější obraz.
- Naše BIS varuje čím dál víc před ruskými aktivitami u nás.
- Vzniklo spoustu jednoúčelových rádoby seriozních zpravodajských webů, které ovšem, už při prvním ověřování informací na nich, šíří hoaxy a naprosto záměrné lži. Odkazy na tyto weby se pak šermuje v diskusích a na sociálních sítích.
- I renomovaná zahraniční media píšou o záměrné činnosti ruskem placených "trollů", jejihž pracovní náplní je být stále aktivní pod blogy, pod články, na sociálních sítích (krásně zhrnuto) a vyvolat tím dojem, že takto to cítí většina společnosti.
- Strach je úžasný nástroj pro ovládání myšlení lidí. U nás je podporován (všemi výše uvedenými činnostmi) strach z něčeho, co si vlastní zkušeností nemůžeme vyvrátit nebo ověřit. Logicky - jakto, že desítky milionů lidí, kteří mají přímé (a to včetně negativních - Francie, Británie) zkušnosti s uprchlíky se jich bojí méně, než my? Máme nějaké zázračné prozření, které sto milionů lidí nemá? A jak jsme se nedávno stihli přesvědčit, už to není jen o Islámu, kterým se dosud šermovalo. Ti zastánci křesťanských tradic tu nechtějí ani křesťanské uprchlíky. Pro jistotu vůbec nikoho. Pod rouškou strachu (z uprchlíků, které tu nemáme) dostávají legitimitu názory, které bychom v jiné situaci označili za odporné a ani by nás nenapadlo je podporovat. Mluvím o třídění lidí na my a oni, nějakou skupinku méněcenných, kteří když zemřou, tak nám to vlastně ani tak nevadí.

Putin bojuje o existenci - o existenci svou i o extitenci státu, ve kterém je násilí běžným způsobem politického boje s opozicí. Státu, ve kterém justice soudí podle vašeho politického postoje. Státu, kde media píší jen to, co si mocní přejí. Státu, kde obrovské zisky z ropy tekly do kapes několika vyvolených. A státu, kde ti vyvolení kašlou na obyčejné lidi takovým způsobem, že proti tomu je náš stát starostlivou maminkou. A bojuje všemi prosředky. Jedním z nich je klín, v podobě české společnosti živené strachem, do EU. Snaha je jediná. Rozbít EU, jenom jednotná EU je val, který může proti Rusku obstát, rozbité státy, zvlášt ty menší si Rusko vyzobe jak třešinky na dortu.

Z čeho mám tedy strach? Z toho, že by se mě nekdo snažil ublížit jenom pro to, že si myslím něco jiného, než on. Silou mi zkoušet měnit názor. Tak to totiž dělají jen totalitní režimy. Nemám strach z pár lidí, kteří mluví jiným jazykem a mají možná jiné zvyky. Mám strach z Ruska. Růský zajem, ať je jakýkoli, vždycky byl, je a dost pravděpodobně i bude výrazně jiný, než náš prospěch.