Dříve bylo v Moskvě předem vše nalinkováno. Dnes si v Bruselu můžeš najít demokratickou většinu, popř. o své pravdě přesvědčit ostatní - chce to ovšem řekněme racionální jednání a snahu o diplomatický přístup win-win, okopávání kotníků á-la Topolánek nebo posledně Fico/Orbán s žalobou k výsledku nepovedou. Chápu ale, že nářek na ten "zlý Brusel" je z hlediska domácího voličstva jednodušší cesta, jak obhájit své selhání (ať už objektivní či subjektivní). V tomto punktu se mi líbí současná vláda, že ten neúspěch otevřeně přiznala.

Ostatně je to vidět i nyní - "zaříznutí" Česka a spol. v otázce kvót vedlo v EU k vytvoření koalice V4, která tak pevná ještě nikdy nebyla. Kdykoli jdeš přes mrtvoly, tak ti to při nejbližší příležitosti přistane na hlavě zpátky jako bumerang. Mělo by mě hřát, že Hollande i Merkelová mají nyní sami problém doma a tlačí na ně domácí "odmítači" a jejich politické strany z krajně pravého spektra. Jenže to je silně obousečný nástroj a jak jsem psal už v titulce této diskuse, mám z toho spíše strach, protože vidím extrémně silné paralely s obdobím hosp. krize v 30. letech min. století.