Já stihl být ve skautu (no, byl jsem jen "lvíče") asi dva roky kolem roku 1968 a bylo to fajn, byl jsem i na táboře. Pak nás "ukončili" a že prý máme být pionýři - nebo nějací underground-vodáci. Nebyl jsem ani jedno, pionýrem jsem se stal na krátkou dobu až v deváté třídě ZDŠ - ze strachu, aby nebyl problém dostat se na střední školu *)
-----
*) mám dva příklady z naší třídy ze základky:
1) Kamarád ministroval asi do osmé třídy. Učil se s vyznamenáním nebo občas mu to o známku uteklo. Pokyn při opuštění ZDŠ byl: nesmí na žádnou střední školu! Šel na hornické učiliště.
2) Druhý kamarád měl otce, činného v Československé straně socialistické, tehdy to byla povolená strana (vedle KSČ a lidovců), součást Národní fronty. Pokyn podobný: nesmí na střední školu. Obešel to tak, že šel na pětiletý učňák s maturitou. Nepomohlo ani to, že v deváté třídě mu otec zemřel, strana si pamatovala i po smrti.. Učil se podobně, také z vyznamenáním..